Tetanus je tichý zabiják

V roce 1999 představoval mateřský a novorozenecký tetanus závažný problém veřejného zdravotnictví v 58 zemích světa. Dnes je příčinou bolestivé a zbytečné smrti 140 000 novorozenců a přibližně 30 000 matek ročně, z nichž většina pochází ze 47 rozvojových zemí světa, kde žijí v chudých periferních oblastech, které jsou často mimo dosah již tak dosti omezené lékařské péče. Přestože v České republice není tetanus považován za nebezpečí, ve světě zabije každé tři minuty jedno dítě.

Po celém světě zemře

na novorozenecký tetanus ročně 140 000 dětí.

Původcem tetanu je všudypřítomná bakterie zvaná Clostridium tetani, jež se do těla dostává otevřenými zraněními. V lidském organizmu bakterie produkuje neurotoxin, který způsobuje bolestivé symptomy tetanu – choroby, na kterou umírají téměř všichni infikovaní novorozenci v průmyslově méně rozvinutých zemích. Více než 95 % dětí v současné době nakažených novorozeneckým tetanem bez odpovídající zdravotní péče zemře. Očkování vakcínou Tetanus toxoid (TT) je bezpečná a účinná cesta, jak ochránit jedince před touto nemocí. Infikování jedinců ze dvou nejohroženějších skupin obyvatel - žen těsně před porodem a po porodu a jejich novorozeňat - se dá rovněž zabránit dodržováním správných hygienických podmínek u porodu a odpovídající péčí o matku a dítě bezprostředně po jeho narození.


Bohužel, ženy a děti v rozvojových zemích často nejsou očkovány a většina porodů se odehrává v domácím prostředí za nedostatečných hygienických podmínek. Například, rány po odstřihnutí pupeční šňůry jsou nadále ošetřovány různými zdraví škodlivými mastmi. U těchto žen a dětí stále existuje vysoké riziko nákazy tetanem. Dalším palčivým problémem je fakt, že případy nákazy tetanem (a následného úmrtí) u lidí žijících v odlehlých oblastech s omezeným přístupem k lékařské péči jsou často neléčeny, a tudíž nejsou ani nikde zaznamenány. Faktem zůstává, že mateřský a novorozenecký tetanus (MNT) se vyskytuje převážně v chudých zemích, které mají nejhůře vyvinutou infrastrukturu zdravotní péče s nedostatečnými či neexistujícími zdravotnickými službami. Tyto podmínky jsou ještě navíc zhoršeny chudobou, minimální hygienou, nízkým počtem očkovaných jedinců, geografickými překážkami a někdy i hluboce zakořeněnými kulturními zvyklostmi.