V létě bývá řada slunných dní,
kdy je určitě lépe pobývat v přírodě někde u vody, ale když přijde déšť
nebo se ochladí, můžete zajít za kulturou například do muzea. V tomto
článku se omezím na pražská muzea, kterých je více, než mohu zde
vůbec jen vyjmenovat.
V Praze je největší muzeum v historické budově Národního muzea, které je od 8. července uzavřené, neboť prochází dlouhodobou rekonstrukcí.
Naštěstí existuje řada menších muzeí, která jsou otevřena. Asi každý si
občas dá kávu, chcete-li se o kávě dozvědět více, navštivte Muzeum kávy
Alchymista v pražské ulici Jana Zajíce.
Po dlouhodobé rekonstrukci bylo nedávno otevřeno Národní technické muzeum v Kostelní ulici.
Pokud vezmete děti, ocení určitě možnost osahat si některé exponáty, a
to ve vyhrazené expozici právě pro dětské návštěvníky. Některé detaily
jako např. přebalovací pult v době otevření ještě nebyly vyřešeny, ale v
muzeu úpravy pokračují v dalších etapách při provozu, takže další
vymoženosti budou následovat v krátké době. Každopádně svačinu si také
raději vemte s sebou, protože do muzeí v zahraničí, kde najdete jako samozřejmost
restaurace s čerstvými jídly a přiměřenými cenami, máme bohužel ještě
daleko. V těsném sousedství Národního technického muzea se nachází
Národní zemědělské muzeum. Musím konstatovat, že toto muzeum na mě
nepůsobí návštěvnicky moc přívětivě, ale bohužel je to jednak nedostatkem peněz v
kultuře, jednak utlumeným zájmem veřejnosti o zemědělství.
Nejen
pro chlapce a muže je určitě zajímavé Muzeum Policie České republiky v
ulici Ke Karlovu, kde se návštěvníkům zpřístupnily dokumenty, které by
za komunistického režimu nebylo možné ukázat.
Pro milovníky umění
kromě známé Národní galerie v budově Veletržního paláce doporučuji
hlavní budovu Uměleckoprůmyslového muzea v ulici 17. listopadu. Kromě sbírek, které jsou často v hledáčku zlodějů - například nedávno
navrátivší se Drtikolův originál s názvem Vlna - zde můžete z oken
místní toalety spatřit Starý židovský hřbitov, kam se běžně
platí nemalé vstupné. Pod Uměleckoprůmyslové muzeum patří také galerie
Rudolfinum na Alšově nábřeží, kde se často konají nevšední výstavy za
poměrně vysoké vstupné, a galerie Josefa Sudka, která se nachází na
Úvoze, kde je naopak vstupné opravdu symbolické - naposledy mě prohlídka
stála pouhých 10 Kč.
Tato galerie je zajímavá nejen fotografickými
výstavami, ale i tím, že jde vlastně o původní ateliér Josefa Sudka,
který se nachází v zahradním domku na malostranském dvoře. Můžete
nahlédnout do míst, kde umělec vyvolával své dnes ceněné fotografie, a
přitom si prohlédnout výstavu některého z jeho následovatelů. Další
muzejní návštěvou může být prohlídka Trmalovy vily ve Vilové ulici,
která byla postavena v duchu anglické moderny s prvky české lidové
architektury, tudíž zde najdete i roubenku v přilehlé zahradě.
O samotné
Praze se nejvíce dozvíte přímo v hlavní budově Muzea hlavního města
Prahy v ulici Na Poříčí, kde je trvale instalován Langweilův model Prahy
z let 1826–1834. Jedná se o unikátní a nejatraktivnější exponát muzea,
který byl nedávno zpracován v 3D technologii jako film, tudíž můžete na
plátně přímo procházet uličkami předminulého století. Zajímavá je hlavně
židovská Praha ještě před asanací, kde v místech dnešních hotelů a
drahých obchodů bylo staré židovské město, z kterého se do dnešní doby
dochovala jen malá část.
Začali jsme muzeem kávy a ukončíme naše muzejní
putování v kavárně, ale nikoli ledajaké. Jedná se o kavárnu v Domě U
Černé Matky Boží na Ovocném trhu, která je stejně jako celý objekt v
kubistickém stylu. V několika patrech najdete obrazy Josefa Čapka a
další díla umělců, kteří tvořili v kubistickém stylu. Posezení v kavárně
je příjemnou tečkou za prohlídkou jediného kubistického domu s
kubistickou kavárnou na světě.
Autor:pppeettrr