A ti, kteří by si je rádi koupili, především důchodci, zase na ně nemají. A ti nemají ani na ty počítače… I já kdysi kupovala denní tisk a spoustu titulů časopisů. Dnes si občas koupím jedno, nebo druhé.
U nás existuje řetězový systém čtení novin a časopisů. Koupím si většinou nějaký ten časopis. Taky málo, ale občas si koupím nějaký výtisk, kde mohu i soutěžit. Baví mě to napětí. Pak čekám, kdy mou poštovní schránku navštíví obálka s výhrou. Plánuji, jak vyhraji cestu kolem světa, novou barevnou televizi nebo lázeňský pobyt i s procedurami. Lámu si hlavu tím, s kým na pobyt pojedu a jak si ho užiji. A zatím sedím pořád doma. Výhra se nekoná, ale aspoň mohu snít. Tříbím tak fantazii. Ale ani tento koupený časopis neskončí v koši.
Putuje k mamce. Ta je v důchodu, důchod má dost nízký, a tak si ráda přečte i tento časopis. Mí sousedé kupují denně denní tisk. Paní odmítá číst zprávy z internetu, prý na to nevidí. Tyto noviny si zvykli dávat za dveře na stoleček, pro mě, a já tisk beru své mamce. Nedávno jsem venčila psa a paní, s kterou občas venčím mého Bena a její fenku, nesla v podpaží objemnou igelitovou tašku. „Kampak?“ zeptala jsem se starší důchodkyně. „Ále, za sousedkou. Nesu jí noviny a časopisy. Ona mi nosí své a já jí zase na oplátku svoje. Kdo by to dnes všechno kupoval?“ Aha, tak nejsem sama. Já vozím mamce, ale i ostatní důchodci a jistě i mladší lidé si tisk takto směňují. My nyní máme dokonce zlepšovák: Mamka už tisk, který jí dovezu a ona ho přečte, nevyhazuje. Její kamarádka přišla s tím, že její vnučka potřebuje noviny do školy do sběru. A tak mnohokrát přečtené noviny a časopisy končí nakonec ve škole, kde pomáhají dál.
Není toto dobré využití tisku? Sousedé se sejdou, předají si noviny, časopisy, přidají pár slov, a nesedí pořád u počítačů…
Pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz