Tohle se u nás nemohlo stát

Když jsem čekala své první dítě, potkala jsem kamarádku z dětství s kočárkem. Měla ročního chlapečka. Ptala se mě, kde budu rodit. Když jsem jí řekla, že v Krči, tak mi řekla: "Já tam taky rodila, tam se ti bude líbit. Tam jsou opravdu profesionální."

Po chvíli jsem se od ní dozvěděla další informace, že si ji tam nechali, neboť jí praskla plodová voda a nakonec když byla na toaletě, tak zpozorovala, že se něco děje - výhřez pupečníku. Tak tlačítkem volala sestru, ta přiběhla a když viděla, co se děje, tak vykřikla: "Ježíši Kriste," a utekla. Kamarádka doufala, že se vrátí. Vrátila se i s paní doktorkou.

Ta jí řekla, aby s ní odešla na ošetřovnu. Pak už to šlo rychle, během minut ji uspali a šla na císařský řez. Manžel naštěstí přijel a malého viděl hned po operaci, neboť ho stihla telefonicky informovat spolubydlící z pokoje. Já nakonec rodila jinde a ne za tak dramatických okolností, ale kamarádka po třech letech opět rodila - tentokrát holčičku a zase v Krči. Tentokrát byla doma s malým prvorozeným synem, když na ni přišly kontrakce.

Až když ji náhodně kontrolně volala její maminka, tak ji donutila jet do porodnice. Tam jí skoro vynadali, že jede brzo a tvářili se, že si vymýšlí. Když tomuto "příjemnému" doktorovi říkala, že se bála, neboť u prvního dítěte měla výhřez pupečníku, tak se divil a ptal se, kde se jí to stalo. Po jejím sdělení, že u nich, prohlásil, že to není možné a "za trest" si ji tam nechal. Ještě ten den se narodila Lucinka.

Autor:vlnka007