Na světě se podle hrubých odhadů vyrobí ročně více než 1 miliarda triček. Některá jsou čistá, jiná polepená nebo s výšivkou. Kolik jich máte doma vy?
 
Prošlo si peklem první světové války, kdy se do něj potili námořníci na lodích a ponorkách, nosili ho chudí a studenti. Trvalo roky, než ho lidstvo přijalo. Teprve před 100 lety se oficiální výraz „T-shirt“ pro tričko dostal do Merriam-Webster slovníku. Další světová válka ho vystřelila do nové dimenze popularity. Noviny a časopisy byly plné odpočívajících vojáků v bílém svršku, nosili ho farmáři, mechanici, dělníci nebo horníci. A pak v roce 1951 „přijel“ Marlon Brando (1924–2004) „Tramvají do stanice touha“. Miliony teenagerů chtěly být jako on, proto se pouhý rok po uvedení filmu tržby za prodej obyčejných triček vyšplhaly na neuvěřitelných 18 milionů dolarů. Pár let nato se objevil další slavný rebel v triku – James Dean (1931–1955).

Za nejstarší a nejpoužívanější metodu potisku reklamního textilu i pracovních oděvů se považuje sítotisk. Jde o metodu, kterou do Československa „dovezl“ Tomáš Baťa. Jeho výhodou je, že barva je přímo nanesena na textil a je prakticky neodstranitelná. Nevýhodou pak vysoká cena při menším množství.