Prošlo si peklem první světové války, kdy se do něj potili námořníci na lodích a ponorkách, nosili ho chudí a studenti. Trvalo roky, než ho lidstvo přijalo. Teprve před 100 lety se oficiální výraz „T-shirt“ pro tričko dostal do Merriam-Webster slovníku. Další světová válka ho vystřelila do nové dimenze popularity. Noviny a časopisy byly plné odpočívajících vojáků v bílém svršku, nosili ho farmáři, mechanici, dělníci nebo horníci. A pak v roce 1951 „přijel“ Marlon Brando (1924–2004) „Tramvají do stanice touha“. Miliony teenagerů chtěly být jako on, proto se pouhý rok po uvedení filmu tržby za prodej obyčejných triček vyšplhaly na neuvěřitelných 18 milionů dolarů. Pár let nato se objevil další slavný rebel v triku – James Dean (1931–1955).
Mír a tričko
Postupem času se trika stala symboly doby a ve specifických úpravách odznakem řady tehdejších hnutí. Batikovaný textil se například propojil s hippies, za což tlupa bosonohých propagátorů volné lásky vděčila geniálnímu marketingovému tahu firmy Rit, zabývající se barvením látek. V roce 1969 nechal její manažer nabatikovat stovky triček, které následně rozdal mezi účastníky festivalu ve Woodstocku. Dnes je propagace firmy prostřednictvím triček nedílnou součástí reklamních kampaní.
Jak se tiskne na triko?
Sítotisk doplňují mnohem jednodušší a modernější technologie: Transferový potisk, digitální potisk nebo potisk textilu řezanou grafikou. U posledně jmenovaného se nejprve motiv natiskne na folii, poté se ořeže, odstraní se přebytečná folie, a nakonec dojde k tepelnému zalisování.
Tisk za pár korun
Trička s potiskem získávají na stále větší popularitě. Tím spíš, když výrobní cena je pár desítek korun. Trička začínají od 63 Kč, cena za samotný potisk se pohybuje zhruba od 45 Kč.
Zdroj, foto: Dobrý Textil