Lidé konzumovali rostliny s obsahem kofeinu od pradávna. V současné době je kofein součástí mnoha nápojů, ale i „pevných“ potravin. Kofein se nachází především v kávě a čaji. Přidává se také do kolových a energetických nápojů. Kofein je obsažen i v některých dezertech a delikatesách jako jsou čokolády, zmrzliny, bonbóny. V neposlední řadě se kofein přidává do výživových doplňků určených na podporu snižování nadváhy a také ke zlepšení sportovních výkonů. V minulosti se kofein spolu s kyselinou acetylsalicylovou (např. vrba bílá) používal v medikamentech určených k potlačení bolesti a horečky.
Fyziologické účinky kofeinu
Kofein je biologicky aktivní látka, která má na lidský organismus mnoho fyziologických účinků. Ze studií ani z pozorování běžného života lidí není známo, že by kofein při přiměřené či střední konzumaci kofeinových nápojů škodil lidskému zdraví nebo byl příčinou onemocnění. Konzumace kávy v přiměřeném množství působí pozitivně na psychiku, zlepšuje náladu, soustředěnost, pozornost, ostražitost a celkově tělesnou i duševní výkonnost.Kofein nejenže zlepšuje náladu a pocit duševní pohody, ale dokonce dokáže zmírnit a někdy úplně odvrátit bolesti hlavy. Urychluje čas reakcí a zlepšuje vizuální a sluchovou bdělost.
Tyto příznivé účinky kofeinu se dají dobře využít například při řízení motorových vozidel, ale také při jiných činnostech vyžadujících zvýšenou pozornost. Kofein má taktéž povzbudivé účinky na centrální nervovou soustavu (CNS).
U mnohých lidí se nedoporučuje, aby kofeinové nápoje pili v pozdních večerních či nočních hodinách. Kofein rovněž zvyšuje fyzickou výkonnost a podporuje vytrvalost při tělesné aktivitě a cvičení.
Obavy z nežádoucích účinků kofeinu jsou zbytečné
Někdy se kofeinu a kofeinovým výrobkům dávalo za vinu, že mohou mít nežádoucí účinky na náš organismus, avšak v přiměřené míře konzumace kofeinových nápojů u zdravých dospělých jedinců ke zdravotním potížím nedochází. Jako příklad můžeme uvést přehnané obavy z dehydratace a zvýšení krevního tlaku po kofeinu. I když má kofein mírné močopudné účinky, podle výsledků odborných studií přiměřená konzumace kávy (do 300 mg kofeinu denně, resp. do 2 - 2,5 mg kofeinu/kg tělesné hmotnosti denně) významně nezvyšuje celodenní tvorbu moči, a proto výrazně neovlivňuje úroveň tělesných tekutin.U lidí, kteří nepijí kofeinové nápoje pravidelně, může vysoká nárazová dávka kofeinu dočasně trochu zvýšit krevní tlak nebo zrychlit srdeční frekvenci. U lidí, kteří pijí kofeinové nápoje pravidelně, k takovýmto účinkům nedochází. Přiměřené dávky kofeinu (denní konzumace kofeinu do 300 – 400 mg představuje asi 4 až 6 šálků kávy) u dospělých zdravých jedinců nezvyšují riziko hypertenze. U pacientů s vysokým krevním tlakem, pokud dlouhodobě konzumují kofeinové nápoje s dávkou kofeinu do 300 mg denně, se krevní tlak nezvyšuje. Ani v těhotenství se ženy nemusí úplně vzdát kofeinových nápojů. Dávky přijatého kofeinu by však měly být nižší (do 150 mg kofeinu denně). Na druhou stranu kofein zvyšuje tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny, která může u některých lidí dráždit sliznici žaludku a při refluxní chorobě i sliznici jícnu. Platí pravidlo, že lidé mohou být rozdílně citliví na kofein. Jedni ho snesou více, ale někteří jsou citliví i na malé množství. Jsou lidé, kteří kofein tráví pomalu, tito jedinci bývají citliví i na malé dávky kofeinu. Pacienti, kteří jsou nemocní nebo se léčí se srdcem, by měli konzumaci kofeinových nápojů konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.