Unikátní léčebný zdroj: tkáň pupečníku

Čekáte miminko a uvažujete, že pro něj necháte uschovat pupečníkovou krev pro možné budoucí využití? Nyní se objevila i další možnost, a to nechat pro své dítě odebrat kromě pupečníkové krve i tkáň pupečníku. Mezenchymální kmenové buňky, které pupečník obsahuje, mají velký potenciál v oblasti regenerativní medicíny.

Uchování pupečníkové tkáně zajišťuje rodinná banka pupečníkové krve. V České republice byl první odběr provedený v Thomayerově nemocnici v Praze.

Je mi nyní 34 let, čekám své druhé dítě a přemýšlím, jak se změnila situace od doby, kdy se mi před šesti lety měla narodit prvorozená dcera. I tehdy jsem uvažovala o odběru pupečníkové krve, její využití se ale zdálo velmi omezené. Za ty roky medicína velmi pokročila, provedlo se a stále běží velké množství studií a uplatnění kmenových buněk, v pupečníkové krvi obsažených, se nachází v regenerativní medicíně. A to je oblast, která se už může týkat de facto každého. A proto nyní své rozhodnutí zvažuji změnit. V Česku se už navíc objevila i metoda odběru tkáně pupečníku a první maminka této možnosti již využila.

Co nového přináší?

Velké naděje pro regenerativní medicínu
Mezenchymální kmenové buňky, které tkáň pupečníku obsahuje, se vlastnostmi a potenciálním použitím navzájem doplňují s buňkami z pupečníkové krve. Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvotvorné kmenové buňky, používané zejména na léčbu hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk. „Obsahuje jich minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví“, vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu RNDr.Miroslav Kubeš, CSc. a dodává, „protože jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu, představují obrovský potenciál pro vyvíjející se  léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“

Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z tkaniva pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, skleróza multiplex, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autizmus. „Z mezenchymálních kmenových buněk se velmi lehce můžou vytvořit například buňky a tkáně kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdcového svalu, kůže nebo jater,“ říká Miroslav Kubeš. Kromě regenerace tkáně se mezenchymální kmenové buňky z tkáně pobočníka klinicky zkoušejí i jako podpora při standardní transplantaci krvetvorných buněk.

První odběr v ČR

Kmenové buňky z tkáně pupečníku, stejně jako z pupečníkové krve, jsou mladé, chorobou, prostředím či léčbou nezatížené buňky, které jsou uchované v čase „nula“ života jedince. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velkou výhodou oproti jiným zdrojům kmenových buněk. Podle primáře Petra Kolka, který prvý odběrtkáně pupečníku v Čechách vedl:„Dnes nikdo nedokáže přesně odhadnut, co všechno se zničí, když kmenově buňky z krve a tkáněpupečníku končí místo uskladnění jako nepoužitý biologický odpad. I proto jsem nadšený, že jsem se mohl aspoň v malém podílet na zavedení nového medicínského postupu v Čechách.Fandím kmenovým buňkám a regenerativní medicíně.“ Markéta Hansen (Markéta a Finn Hansenovi na fotografii), která první odběr tkáně v Čechách absolvovala, komentuje svoje rozhodnutí: „Chci, aby můj syn měl v budoucnu k dispozici všechny možné léčebné postupy, a proto jsem se rozhodla pupečníkovou krev i tkáň pro něj uchovat.“