Zpracování hroznů na víno probíhá bez používání šlechtěných kvasinek, enzymů a dalších syntetických přípravků a stabilizačních látek. Výsledkem tak je skutečně přírodní víno bez syntetických reziduí a umělých barviv, při jehož výrobě berou vinaři maximální ohled na životní prostředí, a to od začátku až do konce.
Oproti konvenčnímu vinařství, kde se chemické prostředky proti škůdcům mohou používat, se biovinař snaží vytvořit takové podmínky a takovou kvalitu půdy, aby se v ní dařilo přirozeným protivníkům plevele a škůdců. Pesticidy jsou tak nahrazovány slunéčky, dravými roztoči, škvory či lumčíky. Mezi jednotlivými řadami vinohradu můžeme vidět pásy zeleně, které jsou útočištěm užitečného hmyzu a chrání půdu před vodní erozí.
Na konzumaci biovína však své chuťové pohárky musíme připravit, je trošku odlišné od běžného vína. Jeho chuť je kořenitá a projevuje se v něm tzv. „terroir“, což je vlastně jakýsi původní charakter vína daný místními půdními a přírodními podmínkami.
Pokud patříte mezi náročnější milovníky vína, pak vás jistě ekologické víno osloví svou cukernatostí, která se vyrovná kvalitě jakostních vín (pozdní sběr, výběr z bobulí atd.).
Co nás však může částečně od koupě ekologického vína odradit, je jeho náročnost na skladování. Biovíno je totiž stále živé a světlo a teplo může podpořit kvasný proces, víno by tedy mělo být skladováno v temnu a při teplotě 10 – 15˚C.
V současnosti je v České republice jen několik vinařství, která se specializují na biovíno. Do příštích let se však počítá s tím, že se jejich počet mnohonásobně zvýší, protože řada vinařů je již v přechodném období. Mezi evropské špičky v ekologickém vinařství patří zejména Itálie, Francie, Španělsko, Řecko a Německo. Právě v Německu se biovína každoročně nejvíce spotřebuje, možná je to tím, že tito naši sousedé jsou vedle Švýcarska již od 50. let 20. století jeho průkopníky.
S biovíny se můžeme setkat ve vybraných vinotékách, jak kamenných, tak i internetových, v prodejnách biopotravin, samozřejmě ale také v soukromých sklepích. Při hledání narazíme na odrůdy jako je Pálava, Muškát moravský, Cabernet Moravia, André, Ryzlink rýnský atd. Pokud máte rádi Műller Thurgau nebo Modrý Portugal, pak mám pro vás bohužel špatnou zprávu, tyto dvě odrůdy jsou příliš citlivé na pěstování v biokvalitě.
KONFERENCE BIOVÍNA
Pokud se zajímáte o biovinařství o něco více, pak pro vás jistě bude aktuální konference Biovinohradnictví, která se bude konat 15. května v kongresovém centru v areálu brněnského výstaviště. Jde o setkání bio vinařů z jižní Moravy a Weinviertelu, které zahájí hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Celá akce bude završena přehlídkou typických vín dané oblasti.Nenechte si ujít také již tradiční konferenci pořádanou EKOVÍNem, VINOENVI 2009. Tato konference se každoročně pořádá na zámku v Mikulově a letos se koná ve dnech 11. a 12. září. Tématem bude výroba a kvalita vína a péče o půdu v ekologickém systému hospodaření. Účastnit se budou také integrovaní a ekologičtí vinaři z Alsaska.
Autorka: Jana Hložková