Je nejznámější a nejdůležitější včelí produkt. Je to hodnotná dietetická potravina, sladidlo a "lék". Včely posbírají nektar nebo medovici a jiné sladké šťávy rostlinného původu, které obohatí látkami z vlastního těla (enzymy a živočišné bílkoviny z hltanových žláz), pozmění ve svém trávicím ústrojí a uskladní v plástech, kde pak tato hmota dozrává v med.

Kromě medu produkují včely celou řadu vedlejších produktů, z nichž každý má své nezaměnitelné místo a použití v životě člověka.

Je výpotkem pupenů kůry (rostlinné pryskyřice), který včely zpracovávají a používají v úlu k čištění a jakési dezinfekci. Rovněž s ním tmelí netěsnosti, spáry a podobně. Propolis má mimo jiné protizánětlivé a analgetické účinky, ničí bakterie, bacily a viry, tlumí účinek z ozáření a podporuje hojení ran a regeneraci buněk.

Je výměšek hltanových žláz včely medonosné. Jako potravu ji dostávají larvy do stáří 3 dnů a pak pouze larvy, ze kterých se vylíhne matka, a samozřejmě včela matka, která ji dostává po celý život, což jí zajišťuje plodnost a dlouhověkost. Mateří kašička obsahuje mimo jiné minerální látky, tuky, cukry, puriny, aminokyseliny a peptidy, bílkoviny, hormony a vitamíny.

Je velmi cenným produktem. Obsahuje množství bílkovin, železa, kalcia a fosforu. Dále obsahuje draslík, hořčík, chlor, měď, kobalt, křemík, sodík, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny, vitamíny B6 (udržuje pokožku a sliznice zdravé, podporuje růst vlasů, podílí se na tvorbě pigmentu pokožky a krvinek), H (udržuje prostupnost cév) a F (nedostatek vyvolává nechutenství). Pyl je třeba skladovat v absolutním suchu. Můžeme jej rovněž uchovávat v mrazničce nebo jej namíchat do medu. Jinak snadno vlhne a plesniví.

Pyl je vhodný na snížení tlaku, snížení hladiny cholesterolu v krvi, podporuje tvorbu červených krvinek, stavbu kostí, zubů a nervů, upravuje činnost střev, užívá se při a proti onemocnění prostaty, zánětech horních cest dýchacích, nervových onemocnění, poruchách trávení apod. Je to vynikající pramen energie nejen v zimě a na jaře.

Včelí jed je produktem jedotvorné žlázy dělnic a včely k jeho tvorbě potřebují bílkovinnou stravu. Dokážou však do jedu převést i zplodiny vzniklé při invertování nektaru. Jed vytváří i včelí matka, ale používá jej jen při souboji s jinou matkou.

Jed tvoří přibližně 65 % vody, 27 % bílkovin a zbytek připadá na ostatní látky. Jed nemá stálé chemické složení, je to bezbarvá příjemně vonící látka. Včelí jed působí na nervovou soustavu, snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky, způsobuje šok a horečkovitý stav. V místě, kde do těla proniklo včelí žihadlo, za pocitu ostré bolesti vzniká otok a u citlivých osob vyrážka a bezvědomí.

Pomoc spočívá v odstranění žihadla odrýpnutím nehtem, na ránu se aplikuje mýdlo nebo cibule. Alergici potřebují okamžitou zdravotnickou pomoc. Jsou zaznamenány případy, kdy včela žihadlem zasáhla přímo cévu jinak odolného včelaře. I ten pak upadne do kratšího bezvědomí. Tvorem, který je však na účinky včelí jedu nejcitlivější, jsou samotné včely a na rozdíl od útoku na savce může včela bez obtíží své žihadlo z chitinového krunýře opět vytáhnout a mnohonásobně použít.

Včelí vosk je produktem vzešlým z včelího úlu, konkrétně z úlu jakéhokoliv druhu včely medonosné. Vosk je vylučován mladými včelami ve formě nepatrných šupinek. Tyto šupinky se tvoří žlázami 12- až 17denní včelí dělnice na spodní straně zadečku.

Včela medonosná používá vosk ke stavbě jednotlivých buněk včelích pláství, v nichž vychovává larvy a uchovává se med a pyl. Aby mohly včely tvořit vosk, musí být teplota prostředí v úlu mezi 33 a 36 °C. Včely musí zkonzumovat med o přibližně osmkrát větší hmotnosti, než je hmotnost vyprodukovaného vosku. Odhaduje se, že na každý 1 kg vosku musí včely absolvovat asi 530 000 km letu.

Barva vosku se může různit v závislosti na druhu a rozmanitosti rostlin navštěvovaných včelami — od skoro bílé až po hnědavou, nejčastěji jde však o odstín žluté.