Chůze, běh, dřep, skok, kotrmelec, zamávání, úklon... To vše je výsledkem sofistikovaného propojení kostí, svalů, kloubů, vazů i chrupavek. Naše tělo funguje jako dobře seřízený stroj – a je plné zajímavostí, o nichž jste možná neměli dosud tušení. Víte, která kost je nejmenší a která největší nebo kolik máme kloubů? Nahlédněte do tajuplného světa pohybového aparátu a naučte se o něj správně pečovat!

Tajemství kostry

Bez kostí by se člověk zhroutil jako domeček z karet! Jsou jich více než dvě stovky, propojené za pomoci kloubů a držící pohromadě díky vazivové tkáni. Ve spolupráci se svaly umožňují pohyb, zároveň také chrání vnitřní orgány. Je v nich uložena kostní dřeň a slouží jako zásobárna vápníku. Věděli jste, že kostra a zuby obsahují 99 % vápníku v těle? Čtvrtinu kostí byste našli v nohou, včetně kosti stehenní – nejdelší a nejsilnější v celém organismu. Naopak nejmenší naleznete v uchu: třmínek měří asi jen 3–5 milimetrů. Celkově kostra tvoří přibližně 12 % tělesné hmotnosti.

Co dělat, aby byly kosti zdravé...

Kloubní a kosterní onemocnění kromě dědičnosti a věku ovlivňuje i obezita či nesprávné stravování. Co tedy dělat, abyste je udrželi zdravé? Hlídejte si váhu, věnujte se vhodným pohybovým aktivitám, omezte nadměrnou konzumaci alkoholu a kouření a také doplňujte vitamin D a vápník – buď pravidelným užíváním doplňků stravy nebo tím, že do jídelníčku zařadíte dostatek mléčných výrobků, brokolice, kapusty, máku, ryb... Mezi nejčastější onemocnění kostí patří osteoporóza, která postihuje převážně ženy po klimakteriu. Důsledkem ubývání kostní hmoty jsou časté zlomeniny, zejména nebezpečná je zlomenina krčku stehenní kosti.

Svaly jako Pepek námořník...

Neméně důležitou součástí pohybového aparátu jsou svaly, díky kterým se můžeme hýbat, ale také umožňují třeba mimiku obličeje. V našem těle bychom našli okolo 600 různých svalů, z nichž více než 50 % tvoří svaly dolních končetin. Dalších 28 % připadá na svaly horních končetin a zbytek pak na svaly hlavy a trupu. Celkem svalová soustava váží 30–45 % tělesné hmotnosti člověka! Okolo 70 % svalové tkáně tvoří voda, 20 % bílkoviny.

Co dělat, aby byly svaly zdravé...

Důležitý je především pohyb! Pokud nebudeme kosterní svalstvo pravidelně trénovat, začne ochabovat – a tím pádem může dojít k vadnému držení těla a následně i k bolestem. Sedavý způsob života tedy svalům rozhodně nesvědčí!  Nepříjemnosti způsobuje však také přetížení svalů, které může vyústit v natažení (nebo dokonce natržení) svalu. Abyste se mu vyhnuli, je před sportem důležité protažení a rozehřátí svalů. Dbejte také na to, abyste nezatěžovali svaly jednostranně. Při křečích pomáhá dodržování pitného režimu, aby nedocházelo k dehydrataci, a dostatečný přísun minerálních látek, zejména hořčíku, ale i vápníku či železa.

Klouby místo barometru

Aby bylo možné pohybovat kostí kolem jedné či více os, jsou spojeny klouby – jako skládačka do sebe zapadá kloubní hlavice jedné kosti a kloubní jamka druhé. V těle máme více než 100 kloubů a každý z nich je jiný. Nejpohyblivějším kloubem v našem těle je ramenní, nejpoužívanějším čelistní, a tím největším, nejkomplexnějším a zároveň nejvíce zatěžovaným je kloub kolenní. Díky tlakovým receptorům, citlivým na různé faktory, lze zaznamenat vyšší bolestivost při změnách počasí.

Co dělat, aby byly klouby zdravé...

Vedle postupujícího věku, genetiky, rasy, nitrokloubního poranění a chorob ovlivňujících stav kloubů (např. zánětlivá, hematologická, metabolická či endokrinní onemocnění či svalová dysfunkce) jsou tu i další rizikové faktory, které ovlivňují kondici kloubů. Patří k nim především nadváha, proto stav kloubů můžeme ovlivnit vhodným stravováním a pohybem, které zabrání kilům navíc. K nejčastějším onemocněním kloubů se řadí revma, artritida a zejména osteoartróza neboli artróza. Její projevy se našly už u kostěných pozůstatků starých více než 40 000 let! I dnes postihuje miliony lidí na celém světě – výskyt roste přímo úměrně s věkem. Artróza ztrpčuje život více než 40 % šedesátníků. Změna integrity chrupavky se projevuje především silnou bolestivostí v pohybu, v pokročilejších stádiích i v klidu. Nemocí kloubů mohou trpět rovněž zvířata, třeba pes nebo kočka, dle nalezených fosílií postihovala i dinosaury!

Chrupavka: vystýlka kloubů

Chrupavka působí jako jakási vystýlka kloubů, která pokrývá hlavici a jamku a usnadňuje hladký pohyb. Mezi jamkou a hlavicí se nachází kloubní štěrbina, vyplněná kloubním mazem (tzv. synoviální tekutinou). Ten zmírňuje tření, vyživuje kloubní chrupavky a zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě. Nejrozšířenějším typem chrupavky je hyalinní, tedy sklovitá. Nese takové označení, protože tenké části jsou takřka průsvitné. V těle bychom našli ale také elastickou chrupavku (největší je v uchu) či vazivovou (např. meniskus či meziobratlové ploténky). Až 80 % chrupavky tvoří voda.

Co dělat, aby byly chrupavky zdravé...