Dalo by se říci, že rybí olej začal hrát svoji roli už v době, kdy se jednobuněčné organismy začaly měnit ve vícebuněčné. Ale z čistě lidského pohledu se rybí olej používá teprve krátkou chvíli. Historie rybího oleje je od začátku spjata s rybářskými oblastmi po celém světě. První zmínky o jeho užívání se objevují v 16. století v Anglii.

Místní rybáři užívali rybí olej jako lék na nejrůznější poranění, bolesti, nachlazení nebo dokonce jako mast proti kožním onemocněním. Již v polovině 17. století se objevují první vědecké zprávy, že rybí olej by mohl být zdraví prospěšný. Navzdory tomuto ale nebyl, kvůli své nevalné chuti a kvalitě, příliš využíván ke konzumaci.

Méně nemocí v Norsku

Nová kapitola v historii rybího oleje se tak začala psát o více než dvě stě let později díky norskému farmaceutovi Peteru Möllerovi, který́ u lidí žijících na norském pobřeží zaznamenal nižší výskyt nemocí. Byl přesvědčen, že důvodem byla právě častá konzumace rybího oleje. Peter Möller tak vroce 1854 s nástroji a znalostmi, které byly na hony vzdálené tomu, co dnes víme o složení mastných kyselin, vyvinul nový produkt pod názvem „lékařský rybí olej“. Jeho know-how spočívalo v použití čerstvých tresčích jater a využití páry při extrakci oleje.

Zdraví od Eskymáků

Dnešní vzestup popularity rybího oleje souvisí s dánskou studií z počátku sedmdesátých let minulého století, provedenou v prostředí grónských Eskymáků. Výzkumníci vysledovali, že navzdory velkému obsahu tuků v jejich jídle se u Eskymáků vyskytoval velmi nízký počet infarktů a srdečních onemocnění. Objevili, že se tak děje díky vysoké koncentraci speciálního typu nenasycených kyselin v jejich potravě, které nazvali  omega-3 mastné kyseliny.

Vylepšená chuť

Po tomto objevu začalo v osmdesátých letech mnoho výzkumníků hledat konkrétní  druhy ryb nejvhodnější právě pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin v jejich těle. Další výzkumníci se zaměřovali na co nejlepší způsob extrahování oleje a jeho čištění, aby bylo možné oddělit látky nežádoucí či chuťově nepříjemné a aby naopak zůstal zachován vysoký obsah mastných kyselin a vitamínů. Pro větší rozšíření užívání rybího oleje dále od pobřeží bylo důležité i zdokonalení již zmíněné parní technologie, která olej uzavírá ochrannou vrstvou dusíku zabraňující jeho oxidaci a tedy i žluknutí.

U nás v Česku si většina lidí starších třiceti let pamatuje, že v dětství dostávali od rodičů či prarodičů každé ráno rybí tuk na lžičce. Kvalita oleje byla zřejmě již dostačující, ale o příjemné chuti se hovořit opravdu nedalo. Chuť je složka, která za posledních pár desítek let prošla u rybího oleje opravdu zásadní změnou. Některé dnešní rybí oleje již tedy neděsí nestravitelnou příchutí či příliš silným rybím odérem.

V současnosti je rybí olej již skutečně celosvětovým fenoménem. Jeho výroba byla dovedena k dokonalosti jak logistické, kvalitativní, tak z hlediska šetrnosti k přírodě. U kvalitních výrobců dochází k extrakci v blízkosti pobřeží a k převozu ve speciální ochranné atmosféře dusíku, který́ olej chrání před oxidací. Stále více lidí se znovu seznamuje s rybím olejem, jeho dnes přijatelnou chutí a zejména s množstvím pozitivních dopadů jeho složek na lidské zdraví a imunitu.

Současnost je (o)mega

Rybí tuk a látky v něm obsažené se ukazují jako velmi prospěšné pro správné fungování srdce, mozku, zraku, pro udržení zdravých kostí a zubů, ale i celkově pro dobře fungující imunitní systém jako obrana před nemocemi.

Polynenasycené omega-3 mastné kyseliny jsou považovány za životně důležité, neboť si je naše tělo neumí samo vytvořit, a proto je musí získávat ze stravy. Nejdůležitějšími mastnými kyselinami jsou kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA). Nesčetné vědecké studie dokazují, že jsou tyto látky zdraví mimořádně prospěšné, neboť jsou stavebními kameny všech buněk v lidském těle. Tyto životně důležité látky musí zejména národy žijící bez přístupu k mořským rybám čerpat z jiných zdrojů nebo využít doplňků stravy obsahujících omega-3 mastné kyseliny.

Čerstvé ryby a omega-3

Mantrou omega-3 mastných kyselin byl až donedávna pravidelný příjem mořských živočichů ve stravě. Poslední trendy ale ukazují, že zejména některé typy ryb se vlivem zhoršeného stavu jejich přirozeného prostředí stávají přenašečem toxických látek. Zejména větší ryby, které jsou na vrcholku svých potravinových řetězců, obsahují zvýšené množství rtuti a jiných nevhodných toxinů. Dalším faktorem je umělý chov některých ryb, který snižuje obsah zdraví prospěšných látek.

Dnes je stále častější doplňování omega-3 mastných kyselin přímo z tekutého rybího oleje anebo ve formě kapslí. Výhodou je jednoduché sledování dávkování a garantovaná kvalita oleje bez nežádoucích látek.