Venkovské muzeum Kojákovice

Rovinaté Třeboňsko s mozaikou rybníků, rašelinišť, rozlehlých borových lesů, bohaté na kulturní i technické památky, je krajem, kam se vždy na našich cyklotoulkách rádi vracíme. Protože patří k turisticky nejatraktivnějším oblastem v České republice, nebývá zde o návštěvníky nouze. Síť značených turistických a cyklistických tras i neznačených cest a pěšin  je však dostatečně rozsáhlá, takže s dobrou mapou a znalostí terénu můžete jezdit i tak, že žádné davy nepotkáte.

Tentokrát vyrážíme na okruh jižně od Třeboně. Poněvadž jsme ubytovaní v Břilicích, opouštíme obec po zelené značce směrem k Dunajovické hoře, ale hned na první křižovatce asi 500 m za obcí značku opustíme a neznačenou asfaltkou zamíříme kolem malebného rybníčku Červenka k jihu k bývalému statku Dvorce, (dnes penzion Dvorce). Nezajíždíme až k hlavní silnici, nýbrž ve statku zatočíme po polní cestě vpravo a po 1 kilometru dojedeme ke křižovatce se seníkem. Zde se opět stočíme k jihu, opatrně přejdeme frekventovanou silnici Třeboň-České Budějovice a mírně klesáme až ke Spolskému mlýnu s kapličkou a pilou.

U Spolského mlýna se na krátko setkáváme s okružní naučnou stezkou, která vede kolem rybníka Svět. Po ní se sem dá také z Třeboně dojet. A to buď po severním okraji rybníka Svět, což není pro cyklisty nejvhodnější, při vyšším stavu vody může být pěšina rozmáčená (či přímo pod vodou, viz přiložené foto) a v závěru pak vede rákosím a přes kořeny.  Lépe je jet po jižním břehu rybníka, zde ovšem musíme počítat se zvýšeným provozem cyklistů a chodců na hrázi a samozřejmě respektujeme, že po pískových cestách kolem Schwarzenberské hrobky se kolo vede.

Od Spolského mlýna pokračujeme pěknou cestou až do vesničky Spolí, kde se k nám připojí červená značka od Třeboně. Společně pokračujeme přes hráz Spolského rybníka a po břehu kolem chat.

Spolský rybník patří k nejstarším rybníkům v oblasti, později byl, jako mnohé další, upraven Jakubem Krčínem. Tehdy nesl jméno Nevěrný rybník. Jeho vody odvádí Spolský potok do rybníka Svět.

Při jedné z našich návštěv byla hladina Spolského rybníka zvýšena a vzhledem k plochému jižnímu břehu se tak pozemky kolem chat ocitly pod vodou. Chataři si mohli připadat jako v Benátkách a pro nás to znamenalo, že jsme neprůjezdná místa obcházeli křovisky a podávali si kola přes skalky a verandy u chat.

Dojíždíme do Mladošovic, kde červenou značku opustíme a vydáme se málo frekventovanou silnicí směřující do Chlumu u Třeboně. Po třech kilometrech přijíždíme do obce Kojákovice. Vesnice je vyhlášena jako vesnická památková zóna. Na mnoha statcích a chalupách  jsou zachovány a udržovány původní fasády selského baroka.

V centru obce je v budově bývalé školy infocentrum a expozice Venkovského muzea Kojákovice, přibližující život prostých venkovských lidí. Nářadí, náčiní a další věci používané v domácnostech před 100 lety doplňuje stálá výstavka regionálních řemeslných výrobků. Určitě zaujme např. výšivka z rybích šupinek. I obyvatele Kojákovic zasáhla v 19. století horečka vystěhovalectví do Ameriky, za chlebem, půdou a nadějí. Dlouhý je seznam těch, kdo odjeli hledat štěstí za oceán. I tomuto fenoménu, který vesnické prostředí jižních Čech v 19. století silně ovlivnil, je věnována část výstavy. Můžete se zde seznámit i s jednotlivými příběhy samotných emigrantů.

Po prohlídce pokračujeme přes vísky Hrachoviště a Cep, až k rozcestí U červeného kříže, od něhož nás modrá značka bezpečně dovede lesem až do Třeboně.

Pokud je hezky a chcete se vykoupat, můžete si zde udělat malou odbočku: od rozcestí U červeného kříže pokračovat dál po silnici a po 1,5 km odbočit na lesní cestu. Ta vás po dalším zhruba 1,5 km dovede k pískovně.

Cesta zpět do Třeboně po zmiňované modré značce nás přivede ještě k dalším zajímavostem. Především je to Zlatá stoka, vodní kanál napájející rybniční soustavu, vybudovaný Štěpánkem Netolickým. Více informací o technické dokonalosti tohoto díla a jeho využití naleznete na některé z informačních tabulí nebo ve stálé expozici Třeboňsko - krajina a lidé, v areálu zámku v Třeboni. Vřele doporučuji!

Poté, co po můstku přejedete Zlatou stoku,  pečlivě sledujte odbočky z cesty směřující vlevo. Zhruba po 300 metrech je zde pěšina, kterou se dostanete k aquaduktu. Zlatá stoka zde překonává níže položenou Podřezanskou stoku.

Pokud jste tudy nejeli už ráno, můžete si před dojezdem do Třeboně u hráze rybníka Svět odbočit k Schwarzenberské hrobce.

Popisovaná trasa měří zhruba 43 km, s odbočkou k pískovně pak o 6 km více.

Doporučená mapa: KČT 75 - Třeboňsko a Horní Lužnice nebo Shocart 161 - Třeboňsko.