Víte, jak si správně čistit zuby? Vyvracíme nejčastější mýty!

-Komerční sdělení-

Děláme to každý den minimálně dvakrát, i přesto má ale spousta z nás s čištěním zubů spojené nepravdy. Slyšeli jste, že elektrické kartáčky ničí dásně více než ty běžné? Máte zakódované, že zuby stačí čistit jen dvě minuty ráno a večer? A znáte tu o tom, že mléčné zoubky se nemusí čistit vůbec? Pojďme se podívat na to, jak je to doopravdy.

V nedávném průzkumu mezi českou populací vyšlo najevo, že zdravý chrup je pro většinu lidí důležitým aspektem atraktivního vzhledu. Nejmladší generace, jak ukázalo šetření, si svých zubů považuje ze všech nejvíce. Za velmi nebo spíše důležitý má zdravé zuby 78 % dotázaných mezi 18 a 29 lety, zatímco ve věkovém rozmezí 30 až 49 let to je o šest procentních bodů méně, v kategorii 50-65 let o dalších osm.

I přes vnímanou důležitost si mnoho lidí napříč věkovými kategoriemi zuby nečistí správně. Na vině nemusí být nutně jen špatná technika, ale nesprávné informace o tom, jak by takové čištění dutiny ústní mělo vlastně vypadat. Společně s dentální hygienistkou Janou Norkin jsme pro vás vybrali pět nejrozšířenějších mýtů o čištění zubů. „Máte-li dostatek ověřených informací, teprve pak jste schopni se relativně správně rozhodovat, a to platí i u čištění zubů,“ připomíná.

„S tvrzením, že ráno i večer potřebujete na orální hygienu přesně dvě minuty, se ve své praxi setkávám stále často a obávám se, že ještě dlouho budu. Nevím, zda je to kvůli televizním reklamám, které tento mylný ,fakt' v minulosti hojně propagovaly, nebo kvůli všudypřítomným dvouminutovým časovačům, ale tento mýtus mezi lidmi stále převládá. Zkuste říct například svým dětem, aby myly nádobí pět minut. Stihnou to? A co když je ho více… nebo méně? Nedává to smysl, a to zejména v praxi. Ale je úsměvné, že ty dvě minuty uvede úplně každý, koho se zeptáte,“ říká Jana Norkin, která pod vlastní značkou Perios care pečuje nejen o pacienty, ale také aktivně vzdělává dentální hygienistky i stomatology na svých odborných kurzech.

Jak se to má doopravdy? Kartáček by měl v dutině ústní zůstat až do chvíle, kdy je chrup zcela čistý. Základ mohou být tedy dvě minuty, záleží ovšem na počtu zubů a situaci v ústech. Často je potřeba přidat ještě pár vteřin či dokonce minut navíc. Zda je nutné některá místa dočistit, poznáte například kontrolou zubů jazykem nebo i detekční tabletou obarvující jen plak. Zuby by měly být hladké na dotek špičkou jazyka, pokud naopak cítíte na zubech hrudky, vrstvu, která není hladká nebo povlak, a není tam například výplň, značí to přítomnost plaku a je třeba tato místa čistit důsledněji. Zuby, které jsou vyčištěné perfektně, jsou na dotek jazykem pocitově hladké jako sklo.

Elektrické zubní kartáčky s umělou inteligencí navíc dokážou samy pohlídat, která místa jste nevynechali nebo nečistili dostatečně důkladně. Upozorní vás na to třeba v aplikaci, nebo v případě modelů vyšší řady i na nabíjecí stanici kartáčku. Touto nenásilnou formou zpětné vazby si pak postupně zlepšíte techniku a tato místa nebudou zdrojem růstu plaku a nákazy pro ostatní zuby.

S představou, že baterky v kartáčku nutně znamenají větší razanci a sílu, která může poškodit dásně nebo dokonce zubní sklovinu, se Jana Norkin také setkává pravidelně. Jak ale připomíná, stejně jako u běžného manuálního zubního kartáčku, tak i u toho elektrického, závisí předně na použitém tlaku a na technice čištění zubů.

Konkrétně upozorňujeme na vynaložený tlak, který při čištění na zuby vyvíjíte – i s běžným kartáčkem si dásně můžeme poranit. Proto dentální hygienisté a zubaři doporučují na dásně příliš netlačit a opravdu pečlivě sledovat právě sklon vláken kartáčku, který by měl být přiložený u krčku zubů a mířit konci vláken ke kořenům – v úhlu 45°. Ideálem je soustavný, mírný tlak, který vám pomůže odstranit zbytky jídla i plak z míst, kde se mohou množit bakterie plaku.


Elektrickým kartáčkům nahrávají i data: podle longitudinálního výzkumu, který vyšel v roce 2020 v Journal of Dental Research, může pravidelné používání elektrického zubního kartáčku pomoci zabránit ztrátě zubů. Studie došla k závěru, že lidé, kteří používají elektrické zubní kartáčky, mají zdravější dásně a udržují si o 20 % více zubů než ti, kteří používají manuální zubní kartáček.

Ano, ale jen v případě, kdy zaspíte na nejdůležitější schůzku vaší kariéry nebo na jinou veledůležitou akci, kde se nemusíte moc smát a nevyčištěné zuby nebudou vidět. Jinak je zuby nutné vždy čistit s pomocí mechanických pomůcek, tedy kartáčků na zuby. „Mentolová ústní voda je skvělým doplňkem péče o dutinu ústní, sama o sobě ale rozhodně nestačí,“ připomíná Jana Norkin.

Dodává, že na umyvadle v koupelně by kromě kartáčků – ať už moderních elektrických nebo manuálních – neměly chybět kartáčky na čištění mezizubních prostor, zubní niť, případně jednosvazkové kartáčky a speciální pomůcky pro čištění implantátů. Ústní voda je podle ní dobrým pomocníkem zejména v oblasti svěžího dechu. „Jinak je to ale to poslední, co bych k péči o dutinu ústní doporučila, jedná-li se o kosmetický doplněk. Jiná situace jsou ústní vody jako zdravotnické přípravky doporučované například po zákroku nebo při onemocnění,“ komentuje.

„Už jsme to nakousli: tvrdý a velký kartáček rozhodně není pro vaši dutinu ústní tou nejlepší možnou volbou,“ říká dentální hygienistka. „Správný kartáček na zuby by měl být ideálně malý, hustě osazený, s oblým zástřihem delších vláken a úplně nejlépe různých délek a směrů vláken,“ dodává k hojně rozšířenému mýtu. Připomíná také, že klasické obdélníkové zubní kartáčky s rovným zástřihem a ty extrémně měkké mohou oproti těm s malou kulatou hlavicí zanechávat na zubech až o 50 % více plaku. Důvod je podle ní jednoduchý: menší kulaté kartáčkové hlavice, které jsou například na elektrických kartáčcích, čistí maximálně jeden a půl zubu najednou a při správném sklonu vůči zubu a dásním se dostanou na místa, kam ty běžné velké „nedosáhnou“, pokud není pacient nadpřirozeně manuálně zručný. „Pak si totiž lze vyčistit dobře zuby třeba i tkaničkami od bot,“ doplňuje Norkin s nadsázkou.

Bohužel i tato nepravda se mezi lidmi často objevuje. Opak je však pravdou. Podle Jany Norkin je čištění dočasných zubů dokonce ještě důležitější než čištění chrupu plným stálých zubů. Zuby by se měly čistit už při prořezávání prvních růžků zubů (v tomto případě mluvíme spíše o masáži dásní), pokračovat by rodiče měli i s prvními zuby a to pravidelně, zejména pokud je dítě kojeno déle než do prvního roku.

Nejde jen o samotnou čistotu, ale hlavně o udržování zdravého mikrobiomu – složení bakterií, které dutinu ústní osidlují. Při pravidelném odstraňování plaku nedochází k nárůstu hmoty plaku, ta pak na sebe nenechá nasednout agresivnější formy bakteriálních druhů, což vede dlouhodobě ke zdravým dásním, zubům ale také tu mluvíme o správných hygienických návycích.

„Když byste malým dětem dočasné zuby nečistili, hrozí, že se zkazí natolik, že budou extrahovány dřív, než by vypadly a dojde k nevhodnému postavení stálých zubů, nebo dokonce ke změnám tvaru čelistí. Nečištěním také riskujete vážnější onemocnění zubním kazem nebo parodontální infekcí v pokročilejším věku dítěte, kdy už imunita není tak vysoce aktivní sama od sebe. Navíc – starost o dutinu ústní by měla být v dětech pěstována od malička. Jen tak si k aktivitě vybudují zodpovědný přístup, prostě jim to přijde normální,“ uzavírá zubní hygienistka.

Tak co, patřily některé ze zmíněných mýtů i do vašeho repertoáru?