Vláknina chrání před zažívacími potížemi. Jíme jí však málo!

Denně bychom měli přijmout 25-30 g vlákniny. Češi jsou na tom mizerně. Přijmou sotva polovinu. Na vině je především špatně složený jídelníček. A výsledkem mnohé zdravotní potíže – od zánětů trávicího traktu až po rakovinu tlustého střeva.

Čtěte také úvodní článek: Vlákninu hledejte na obalech

Vlákninu najdeme především v rostlinách. Lidský organismus však k jejímu zpracování nemá potřebné enzymy. Rozhodně to však neznamená, že bychom vlákninu nepotřebovali. Zatímco živiny jako sacharidy nebo bílkoviny přijímáme zejména kvůli energii, vitamínům a minerálním látkám, vlákninu přijímáme proto, aby naše zažívání tikalo jak hodinky.

„Studie dokazují, že strava s dostatečným příjmem vlákniny je důležitá z hlediska prevence a léčby nadváhy a obezity, cukrovky 2. typu, onemocnění srdce a cév a některých typů nádorových onemocnění,“ shrnuje benefity vlákniny PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., dietoložka a odborná poradkyně.

Z vlákniny přece jen získáváme

Určitou část vlákniny zpracovávají bakterie tlustého střeva. Při tom vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem jako octová, propionová nebo máselná. Tyto mastné kyseliny jsou pro střevo velmi důležité, protože jednak slouží jako zdroj energie pro buňky tlustého střeva, a jednak mají na tlusté střevo celkově pozitivní účinek. Podporují vstřebávání vody, tvorbu hlenu, zdraví sliznice střeva.

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem, vznikající zpracováním vlákniny, působí

•    proti zánětlivým onemocněním střeva (např. proti ulcerózní kolitidě, Crohnově chorobě)
•    proti zhoubným nádorům tlustého střeva a konečníku
•    pozitivně na snižování hladiny cholesterolu
•    pozitivně na zvyšování hormonů trávicího traktu, které mají vliv na příjem potravy

Pomůže zhubnout i léčit obezitu

Rozpustná vláknina (př. pektin, inulin, rezistentní škrob, rostlinné slizy a gumy) ve vodě dobře bobtná a uvádí se, že je schopna zvětšit svůj objem až 40x! Díky této schopnosti:
•    navozuje rychlejší pocit sytosti
•    snižuje energetickou vydatnost stravy
•    vede ke konzumaci menšího množství jídla

Vláknina také zpomaluje vyprazdňování žaludku, částečně brání přístupu trávicích enzymů k trávenině, a tím zpomaluje trávení a vstřebávání živin. Výsledkem je, že hladina krevního cukru (glykémie) se po jídle zvyšuje postupně a není ani potřeba tak velkého množství inzulínu. To je důležité hlavně pro diabetiky. Vláknina pomáhá také snižovat hladinu "špatného" LDL cholesterolu.  

Nerozpustná vláknina (např. celulóza, hemicelulóza, lignin) na rozdíl od rozpustné vlákniny ve vodě téměř nebobtná. Její zdravotní význam spočívá v tom, že zvětšuje objem stolice a zlepšuje střevní peristaltiku (pohyblivost). Uplatňuje se v prevenci:
•    zácpy
•    žaludečních a duodenálních vředů
•    dráždivého tračníku
•    hemeroidů
•    nádorových onemocnění střev
„Aby se uplatnil ochranný účinek vlákniny, je nutné dbát na dostatečný pitný režim. V opačném případě může vyšší příjem vlákniny způsobit zácpu,“ varuje Dr. Hlavatá.

Co jsou hlavní zdroje?

Zdrojem vlákniny je především tmavý a celozrnný chléb, ovesné vločky, graham, neloupaná rýže, celozrnné těstoviny, ovoce a zelenina. Na vlákninu mohou být bohaté například snídaňové cereálie, avšak zejména v jejich případě je nutné sledovat obsah vlákniny. Ne všechny výrobky určené pro zdravou snídani musí být skutečně nutričně vhodné.