Vlastní domeček, bez sousedů!

Máme pěkný byt ve starém domě. Dokonce je to dům chráněný památkovou péčí, protože je nejstarší ve městě. Zvenku pokrytý dřevem,natřeným na tmavě červenou s malými okny. Díky tomu i místnosti jsou na stropech zdobeny trámy jež jsou i módní a viděla jsem v časopisech, jak si je leckdo pořizuje uměle, pro efekt.

Zatím vše budujeme a rychlost budování stojí a padá na investicích. Jestli máme nebo nemáme... Každopádně byteček vzkvétá, sice pomalu, ale jistě. Horší je to, co nemůžete ovlivnit... Naši sousedé. Kdokoli ke mě přijde na návštěvu, je po vstupu do domu zděšen. A to takovým způsobem, že už jej nedokáže ukonejšit sebeluxusnější předsíň v našem bytě. Přestavte si, vstoupíte do domu, a hned váš pohled upoutá hromada jízdních kol funkčních i dávno odložených, proložených hráběmi a lopatou na sníh. Vedle toho vám v cestě překáží sousedovic sekačka na trávu volající-hele,my na to máme!-a kus od ní se povaluje i krabice od sekačky, z které si už jejich kočka stihla udělat pelíšek na spaní. Zápach popsat nejde..

Majitel domu pověřil souseda, aby vyměnil podlahu v prvním patře domu. Ten strnul staré a špinavé lino a položil novou podlahu, jak si majitel přál..Ale..lino je další překážkou v cestě,leží na nové podlaze.Možná si říkáte, proč ten nepořádek nevyhodíme my sami, když nám to vadí. To už jsme jednou udělaly. Odnesli jsme na půdu starou sousedovu sedačku, kterou po zakoupení nové v bazaru vysrčil na chodbu. Byla plná blech a kocour ji občas použil jako wc. To jsme si vyslechly! Jak jsme si to mohly dovolit, vždyť byla určená pro návštěvy, aby si mohli kde sednout, když si chtějí na chodbě zakouřit. Majitel vždy po příjezdu souseda pokárá, navrhne mu úklid ve společných prostorách a soused slibuje, že to do příště zmizí. A tak čekám..3 roky..nikoho nezvu..od vstupu do domu až našim dveřím nedýchám...nerozlížím se..nikoho si domů nezvu..zuřím..doufám..a toužím po úplně malinkém vlastním domečku na velkém travnatém pozemku......bez sousedů!

Marenkao
Chytrá Žena - čtenářka