Všechny cesty vedou do Říma

Všechny cesty vedou do Říma. Jistě znáte tuto větu. V roce 2010 jsme byli na poznávací dovolené na Sicílii, ale cestou jsme byli taky v Tivili a v Římě. Řím je překrásné město a dá se tam toulat po památkách a skvostech minulosti celé dny a noci. První naše cesta vedla ke Koloseu.

Přišli jsme do parčíku a pod námi, jen přes silnici jsme koukali na tento krásný monument. U Kolosea bylo živo. Chodí se sem fotit nevěsty, jsou tady turisté z celého světa a probíhá tady taky restaurování. Kousíček odtud je další stavba - Konstantinův triumfální oblouk. Pak zase trošku do kopečka a přišli jsme na Forum Romanum. To byl úžasný pohled na antické vykopávky. Vstup byl zdarma. Byly tam k vidění sloupy, zbytky paláců. Pak jsme pokračovali ke Kapitolu s vlčicí.  K památníku Emanuela II., to je největší památník z bílého mramoru, který jsem viděla, připomínal mi psací stroj. V Římě jsme toho viděli ještě spoustu.

Byli jsme v Panteonu, to je stavba s největší klenbou, která byla kdy postavena. Jsou zde hrobky králů a je tu pohřben i Raffaelo. Upoutaly mne i obrovské bronzové dveře. Viděli jsme Trajánův sloup, poseděli jsme na Španělských schodech. Taky jsme byli u Fontány di Trevi. Tam turisté házejí penízky, aby se sem zase vrátili. Pozor, nezkoušejte mince lovit. Je to trestné!  Navštívili jsme několik kostelů. Asi nejkrásnější byl Santa Maria Maggiore, katedrála s nádherným stropem a mozaikami. Šli jsme taky do Vatikánu. Přes řeku Tiberu k Andělskému hradu.

Tam jsme se rozloučili s ostatními, oni už v Bazilice sv. Petra byli, tak šli do zahrad a my s mužem jsme šli sami. Přišli jsme na obrovské náměstí sv. Petra s kolonádami a před námi byl největší kostel světa. Hledali jsme vchod, jak se k tomuto skvostu dostaneme. Přímo přes náměstí to nešlo, byly tam zábrany. Konečně jsme našli začátek cesty. Pár lidí tam čekalo. Přečetli jsme si cedulku, na které bylo napsáno: 13 hodin. V domnění, že ve třináct hodin budou pouštět, jsme se rozhodli čekat.

Byla to necelá hodinka. Před třináctou hodinou  přišli policisté a pendreky nám dávali najevo, že máme odejít. Byl to hrozný zážitek. Do Vatikánu nesmíte bez rukávů a v krátkých kalhotách, tak jsme byli oblečení. Přes poledne horko jako v peci, teklo z nás a nakonec nás nepustili dovnitř. Penízek do fontány jsem nehodila, ale už mne zlost přešla a do Vatikánu bych se přece jen ráda podívala.