Zácpa je nepříjemný zdravotní problém, který se vyskytuje poměrně často. Normální vylučování zbytků z organismu probíhá v intervalu osmnácti až čtyřiadvaceti hodin. Po této době dochází ke vzniku nepříznivých škodlivých produktů látkové přeměny (toxických metabolit) a rozmnožování choroboplodných bakterií, které jsou pro náš organismus nebezpečné.

Zácpa také zvyšuje riziko vzniku hemoroidů, křečových žil a divertiklů. K nejčastějším příčinám zácpy patří málo pestrá skladba potravin s nedostatkem vlákniny, sedavý způsob života, málo pohybu, těhotenství, některé léky, ale i faktory jako stres a napětí. Také stárnutím se peristaltika střev snižuje, střeva jsou „línější“ a může vznikat zácpa. Ideálním přirozeným a přírodním projímadlem je lněné semeno, které je bohatým zdrojem nepostradatelné vlákniny, obsahuje jí až 28 procent. Semena lnu dokáží na sebe vázat velké množství škodlivin, čistí střeva a upravují mikroflóru. Při zácpě užíváme jednu až dvě lžíce (25 - 35 g) lněných semínek denně. Tuto dávku můžeme rozdělit na dvě nebo tři dávky. Semínka konzumujeme s mléčnými tučnými produkty (jogurt, tvaroh, cottage, kaše...), tuk v mléčných produktech zajistí lepší vstřebání živin do organismu. Při lněné kúře je nezbytné dodržovat správný pitný režim a vypít 1,5 až 2 l tekutiny denně. Při nedostatečném pitném režimu se mohou potíže ještě zhoršit.

Na zácpu působí i lněný nápoj - jednu polévkovou lžíci lněných semínek přelijeme studenou vodou a necháme do večera stát. Večer kolem 18 hodiny celou sklenici vypijeme. Lisováním semen se získává lněný olej, který je v odborném světě považován za jeden z nejzdravějších olejů vůbec. Při zácpě pomáhá zastudena lisovaný lněný olej, konzumace lžičky oleje denně zajistí pravidelné vylučování, navíc má další pozitivní účinky na náš organismus. Lněná semínka se právem řadí k super potravinám, neboť vysokým obsahem biologicky aktivních látek bývají označovány jako potravina budoucnosti. Lněná semínka a další lněné produkty koupíme v prodejnách zdravé výživy.

Srdce v rytmu biologických hodin

Srdce je naším nejdůležitějším orgánem, který musí podávat výkon neúnavně, bez přestávek, den co den. Onemocnění srdce nahání hrůzu většině lidí, neboť vše, co poškodí tento orgán, může náš život dříve nebo později vážně ohrozit. Proto jakékoliv opakovaně se vyskytující bolesti srdce vyžadují okamžité lékařské vyšetření. K srdečním onemocněním patří ischemická choroba (snížený průtok krev v srdečním svalu), angina pectoris, infarkt myokardu, mozková mrtvice a kornatění tepen. Podle statistik nemoci srdce a cév patří u nás k nejčastější příčině smrti. Riziko úmrtí na kardiovaskulární nemoci zvyšuje nesprávný životní styl, špatná životospráva, nedostatek pohybu a dlouhodobý stres.

Chcete-li udělat něco pro svoje zdraví, nebo jste-li nemocní a hledáte vhodnou léčbu či pomoc, zkuste do svého života zařadit principy biologických hodin. Být v souladu s biologickými hodinami, tedy s přirozeným rytmem svého těla a procesy, které během celého dne v našem těle probíhají, je důležitým předpokladem dobrého zdravotního stavu, výkonnosti a životní pohody.

Naše vnitřní biologické hodiny významným způsobem ovlivňují i riziko a výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Ráno je velice citlivým obdobím pro pacienty, kteří trpí nemocemi srdce. Náhlá srdeční zástava se vyskytuje ráno až o 30 procent více než v jinou denní dobu. Od rána dochází k nárůstu krevního tlaku a tepové frekvence. Je to velmi citlivá doba pro nemocné srdce, hrozí velké riziko shlukování krevních destiček a tvorba krevní sraženiny (trombu). Může tak dojít k uzavření zúžené krevní cévy, což vede k srdečnímu infarktu. Největší riziko hrozí kuřákům, kteří si dávají první ranní cigaretu, cévy velice citlivě reagují na nikotin a zužují se více než v jiný denní čas. Kolem 8. hodiny ráno nemocní se srdcem špatně snáší tělesnou námahu a fyzickou zátěž.

Srdce i cévy mají vlastní denní biologické hodiny, které regulují krevní tlak, srdeční frekvenci, pružnost cév a průtok krve a krevní srážlivost. Každý den v době od 11. do 13. hodin je naše srdce nejaktivnější, proto je vhodný klidnější režim a doporučuje se nepřijímat nic, co nás extrémně nabudí (např. kávu, černý čaj, Coca Colu a energetické kofeinové nápoje). Také není dobré zatěžovat srdce velkým množstvím potravy, tedy těžce stravitelným a kalorickém obědem. Vhodnější je lehce stravitelný oběd, a poté procházka na čerstvém vzduchu. Nejslabší aktivita srdce je v době od 23. do 1. hodiny ráno.

Srdeční slabostí trpí převážně starší lidé, jejich srdeční sval nemá již sílu na to, aby udržoval dostatečnou cirkulaci krve v krevním oběhu. Ke komplikacím srdeční slabosti patří i poruchy vyměšování moči. Zatímco u zdravého člověka v noci močový měchýř odpočívá, u kardiaka mezi 24. až 4. hodinou ráno dochází k největšímu vyměšování moči, což obtěžuje při spánku.
Zrychlená činnost srdce (tachykardie), tedy tzv. „bušení srdce“ se vyskytuje nejčastěji odpoledne kolem 16. hodiny, naopak nejméně se vyskytuje ve 4. hodiny ráno.

Bylo zjištěno, že i účinek léků ovlivňuje doba, kdy se podávají. Užívání léků by mělo být sladěno s „orgánovou hodinou“, tedy dobou funkce příslušného orgánu. Jen tak dosáhneme maximálního účinku při minimální dávce léku. Tak lze nejefektivněji léčit onemocnění srdce kolem poledne.