Rámec, který si Almendros zvolil pro svou práci, není náhodný. Jedná se o symbolickou rovinu, jež se vrství na hru s obrazy. Než se Soho stačila proslavit jako čtvrť chudých umělců, poté čtvrť yuppies a nakonec jako excentrická bohémská čtvrť plná butiků, galerií a drahých restaurací přitahující tisíce turistů, byla průmyslovou zónou, kde se odehrával bezútěšný život proletariátu.
Výrazová síla obrazů 28JNY překračuje těsné hranice dokumentární fotografie, jež obvykle s jistou bezostyšností přetváří chudobu a utrpení v konzumní umělecký objekt. Spočívá v přenesení pozornosti na samotný účinek díla, na metaforičnost světel a stínů v prostoru a na různorodost diváků – aktérů, symbolického vyjádření sociokulturních souvislostí 21. století.
Výstava fotografií potrvá od 28.11. 2008 do 28.1.2009
Několik slov o Justovi
Výtvarník a fotograf Justo Almendros získal rozmanité profesionální a umělecké zkušenosti díky svému vzdělání a talentu. Vystudoval výtvarné umění a strojírenství zároveň; pobýval a pracoval ve španělské Barceloně a marocké Marakéši. V obou městech založil multimediální ateliéry.
Justo Almendros se v rámci rozšiřování svých profesionálních obzorů snažil pečlivě prozkoumat Afriku a celý svět, přičemž vyhledával exotická místa pro jejich jedinečné okamžiky a nevšední rysy.
Prostřednictvím těchto podnětných osobních pátrání se mu podařilo odhalit výrazné a pozoruhodné projevy lidí na pozadí rozmanitých životních podmínek.
Výsledkem jeho cest se stala celá řada inspirativních fotografií, obrazů, soch a knih.
V jakékoli situaci a za jakýchkoli sociálních podmínek byl schopen pořídit výjimečné záběry odrážející autentické hodnoty.
Jediná fotografie se rovná tisíci slov
Ačkoli výstavy bývají zahajovány slovy, tato výstava nechává obrazy mluvit samy za sebe a obohacuje nás tak niternějšími pocity.
Na prahu galerie návštěvníci překračují pomyslný nárazník – z vnějších surrealistických slov dovnitř fotografických obrazů pronikavého realismu. Fotografie tak hovoří autentickými příběhy.
S fotoaparátem v ruce coby jakýmsi prodloužením oka se Justo vymkl obyčejným a všedním rozměrům reality a prostoupil ke skrytým skutečnostem.
Umělec nás možná zaujme svým neotřelým a vzrušujícím úhlem pohledu. Stejně tak by nás svou zručností a intenzitou mohl vést za ruku a svést nás k tomu, abychom se sami dotkli skutečnosti.
Není třeba hledat vysvětlení ve slovnících, jelikož umělec předkládá nová slovíčka faktů, krásy a elegance, štěstí a smutku, strastí a jistoty, samoty a společenství, dětství a mužnosti, ženskosti a mateřství.
Justo Almendros inspiruje originálním a vnímavým jazykem a navrhuje porovnat obecně platné pojmy:
Elegance je elegancí, ať už ji nalezneme na kanoi někde na řece Nigeru nebo na gondole v Benátkách.
Děti a dětství jsou všude na světě spojeny s očekáváním rodičů.
Trh a vyhlídky do budoucna vypovídají o složitosti života a živobytí.
Justův fotoaparát odhaluje podstatné a bezděčné pohledy na lidi – děti, dospívající, muže, ženy a starší lidi.
Pouhým zachycením pohledu a pozice těla jsme schopni porozumět konkrétním situacím, jelikož oči a jejich pohled vyjadřují niterná tajemství srdce a mysli.
Každý letmý pohled – tak, jak ho fotograf zaznamenal – v sobě obsahuje ucelený jev, tedy vnější fyzické stanovisko nabité niternými pocity a myšlenkami. Při zachycení výjimečných okamžiků umělec dokázal přenést vnitřní sílu a působivost.
Zaznamenanými okamžiky se naše vědomí ubírá k hodnotám moudrosti, krásy, ctnosti, půvabu a laskavosti. Lidé znázornění na fotografiích dodávají konkrétnímu životu hlubší smysl a význam.
Umělec předkládá jemnou a citlivou fotografii, jež podněcuje vnímání životních podmínek člověka tak, jak je nacházíme na poli či na tržišti.
Jacqueline Okuma