Kdysi mě totiž moje známá přivedla ke konzumaci šťáv z ovoce a zeleniny ... Oprášil jsem tedy odšťavňovač a sáhl jsem po v té chvíli nejdostupnější zelenině, mrkvi! Jenže byl to v této podobě dobrý nápad? Už teď Vám řeknu na rovinu, nebyl!

 

Položme si společně otázku: Kolik je šťávy z pěti-šesti mrkví? Zas až tak příliš mnoho ne. Je sice pravda, že zelenina je významnou součástí zdravé výživy (především z důvodu prevence různých onemocnění), nicméně jíst tři kila jednoho druhu zeleniny denně?

 

Nakonec to dopadlo tak, že se moje tělo po týdnu postavilo na odpor a já jsem navíc získal ne zrovinka zdravě vypadající barvu kůže :-) Skoro jsem začal přemýšlet o tom, kde jsem proboha přišel ke žloutence ... Skutečnost byla samozřejmě jiná. Mrkev obsahuje žlutooranžový pigment beta-karoten. Náš organismus je samozřejmě schopný zpracovat určité množství této látky a zbytek je pak uchováván v játrech, kůži, buněčných membránách, což se pak projeví především tím, že nám pomalu ale jistě zoranžoví naše kůže, ale dokonce i játra. 

 

Vážně nás může mrkev ochránit před rakovinou?

Mrkvička nebo jakékoliv jiné žlutě až oranžové ovoce či zelenina jsou velice bohatým zdrojem beta-karotenu, což je látka, kterou organismus přeměňuje na vitamín A, který má schopnost chránit náš organismus před některými druhy onkologických onemocnění.

Dovolím si tu zde malou odbočku k vitamínům. Vitaminy se dělí na dvě základní skupiny, na hydrofilní (ve vodě rozpustné) a na lipofilní (rozpustné v tucích).

 

Vitaminy rozpustné ve vodě B a C, nám nemusí dělat toliko starostí, obvykle je totiž jejich přebytek vyloučen přes ledviny a močový systém ven z těla. S lipofilními vitamíny A, D, E, K je to ovšem trošku jinak. Jejich přebytek se ven z organismu tak snadno nedostane. Přílišný nadbytek vitaminu A působí dokonce jako jed, a vytváří syndromy, jako je třeba padání vlasů, bolesti hlavy, kloubů; může mít za následek některá kožní onemocnění. Mimochodem to jsou právě ty důvody, kvůli kterým jsou limitována množství lipofilních vitaminů v tabletách a doplňcích stravy normami a zákony. 

 

Beta-karoten ovšem takovéto omezení nemá ... Organismus si ve své moudrosti přemění beta-karoten na vitamin A jen v takovém množství, v jakém ho skutečně potřebuje, zbytek prostě využije jinak. Proto se také ve farmaceutickém průmyslu používá beta-karoten místo vitaminu A.

 

Příroda nám dala naprosto úžasný zdroj vitaminů, minerálů i dalších látek v podobě přirozených potravin. Náš organismus si z potravy vybere přesně to, co potřebuje. Jenže pokud se pustíme, jako já, do oněch třech kilogramů mrkve denně, nebo do jakékoliv jiné potraviny ve větším množství, tato rovnováha se samozřejmě poruší.

 

Tragédií moderní doby je nadbytek, plýtvání, lidé využívají skoro všeho v nadbytku - hodně pijí, jedí, kouří, utrácejí, hodně se baví. Zlatá střední cesta umírněnosti, střídmosti, rovnováhy prostě není jaksi v kursu. Dnešní společnost je nastavena tak, že se vše řeší ideálně okamžitě ... Ze své léčitelské praxe vím, že je pro mnoho lidí obrovský problém přijmout fakt, že dobré zdraví není k dostání hned!!!

 

Mnoho lidí se na mne obrací o radu, co jaký potravinový doplněk dokáže vyřešit, co pročistí cévy, játra, ledviny, co uklidní žlučník, apod. V poslední době se naštěstí lidé začínají zabývat souvislostmi ... jak spolu souvisí pozitivní myšlení, zdravá strava a vlastně všechno, co náš organismus opravdu potřebuje. Jsem moc rád, že vyvážení životního stylu se pomalu, ale jistě dostává do popředí zájmu lidí.

 

Lidský organismus má ve své moudrosti stvoření obrovskou schopnost tolerovat nadměrné množství živin poměrně dlouho, tedy i ta kvanta mrkve, to ale není zas až tak podstatné. To podstatné je, že harmonie, vyváženost nejen v jídle, ale v celkovém životním stylu, je tím požadovaným a jediným klíčem k tomu, abychom dosáhli trvalého zdraví a štěstí.

 

Medword1 - čtenář
ChytráŽena.cz
článek vyšel také na webu čtenáře