Území našeho státu není příliš rozsáhlé, ale jeho poloha ve
středu Evropy je z ornitologického hlediska jedinečná, neboť se zde mísí fauna
severní i jižní Evropy. Počtem zjištěných druhů se řadíme mezi nejvýznamnější
evropské země.
Ohroženým druhům je třeba pomáhat pomocnými a optimalizačními zásahy do
populací. Ochrana živočichů má význam pouze, provádí-li se na celém území
výskytu. Původně se ptactvo na našem území lovilo hojně jako zdroj
potravy. Dnes chápeme význam ornitofauny pro celý ekosystém.
Za nejvýznamnější bod ochrany vzácných ptáků v ČR považujeme protekci jejich
hnízdišť (např. ptákům hnízdícím v blízkosti vodní hladiny likviduje hnízda
její náhlé či dlouhodobé stoupání či pokles). Na tuto oblast se soustředí
především maloplošná chráněná území a přírodní rezervace. Pro ptactvo jsou
velmi důležité rezervace rybniční a mokřadní, rezervace lužních lesů,
vrchoviště a horská území.
Za ochranářskými účely probíhá na našem území mapování hnízd. Ornitologové však
řeší dilema, zda výsledky mapování zveřejňovat, neboť tak mohou na vzácná
hnízdiště upozornit pytláky.
V hnízdních lokalitách ptáků, kteří jsou na vyrušení nadměrně citliví, také
dochází k zastavení (omezení nebo alespoň koordinaci) horolezeckých výstupů,
fotografování, kroužkování, rekreace, zemědělských prací, těžby dřeva, apod.
U hnízd reálně ohrožených zničením můžeme uvažovat o odebrání snůšky či umělém
odchovu mláďat. Tento zásah vyžaduje povolení příslušných orgánů a provádění
odborníky (jsou potřeba rozsáhlé odborné – ekologické i etologické znalosti)!
Podobným způsobem se mohou zachránit druhá mláďata některých ptáků (kteří za
normálních podmínek vychovávají jen jedno – nejsilnější mládě).
Hnízdní možnosti lze rovněž zlepšit instalací ptačích budek, hnízdních košů či
umělých hnízd, přípravou základů hnízdních nor nebo vhodnou úpravou okolí
hnízda (vyloučení rušivých prvků, zamaskováním přístupových cest, úpravou
nebezpečných objektů v okolí…).
Relativně nové jsou na území České republiky zřizovány stanice na záchranu
dravců a sov a útulky pro handicapované živočichy. Kromě profesionálních
pracovišť se zapojují i organizace dobrovolníků.
Významnou roli sehrávají nepochybně Zoologické zahrady, které se starají jak o
odchov vzácných ptáků (mnohdy i takových druhů, které se u nás ve volné přírodě
samy nerozmnožují) i o osvětu široké veřejnosti.
Které druhy ptáků považujeme na našem území za „vzácné“?
Podiceps grisegena - potápka rudokrká
Egretta alba – volavka bílá
Platalea leucorodia – kolpík bílý
Anas acuta – ostralka štíhlá
Netta rufina – zrzohlávka rudozobá
Aythya nyroca – polák malý
Bucephala clangula – hohol severní
Cyrcus pygargus – moták lužní
Falco vespertinus – poštolka rudonohá
Charadrius hiaticula – kulík písečný
Recurvirostra avosetta – tenkozobec opačný
Tringa ochropus – vodouš kropenatý
Larus melanocephalus - racek černohlavý
Asio flammeues – kalous pustovka
Merops apiaster – vlha pestrá
Anthus spinoletta – linduška horská
Prunella collaris – pěvuška podhorní
Monticola saxatilis – skalník zpěvný
Locustella luscinioides – cvrčilka slavíková
Turdus iliacus – drozd cvrčala
Acrocephalus paludicola – rákosník ostřicový
Panurus biarmicus – sýkořice vousatá
Lanius senator – ťuhýk rudohlavý
Lanius minor – ťuhýk menší
Carpodacus erythrinus – hýl rudý
Haliaeetus albicilla – orel mořský
Luscinia svecica svecica – slavík modráček tundrový
Agrant - čtenářka
ChytráŽena.cz