Napíši Vám dvacet dobrých rad, kterými byste se měli řídit při výcviku Vašeho čtyřnohého miláčka. Mně se osvědčily a mám dva celkem vychované a vycvičené pejsky Jessynku a Ronečka.
1. Postupně měníme prostředí, ve kterém se psem cvičíme. Tím docilujeme u psa začátečníka zbystření pozornosti. U zkušeného psa změnou děláme - hru na cvičení - zajímavější, stojící za pozornost
2. Ve výcviku nedělejme větší přestávky. Pes, který neopakuje cvik pravidelně, zapomíná, a čím méně cvik zvládá, tím zapomíná rychleji.
3. Nikdy nesmíme se svým psem zacházet hrubě!!!!
4. Nepolidšťujme svého psa. Začátečník nám vůbec nerozumí. To, že pes neuvažuje stejně jako my, jej přece nikterak neshazuje!
5. Nikdy nezapomínejme, že pes je řádný člen naší rodiny - smečky a my jsme členové jeho smečky.
6. Rozhodující je náš jedinečný a osobní vztah ke psu a nikoli to, zda jde o šampiona či křížence.
7. Nový cvik neučíme zpočátku nikdy v cizím nebo rušeném prostředí. Rušit mohou i členové vlastní smečky - rodiny, a to jak lidi, tak i ostatní psy.
8. Před výcvikem psa nekrmte a uvědomte si, že nejvyšší aktivita se u našich čtyřnohých společníků projevuje navečer, v bouřce či velmi brzy ráno.
9. Vytrvejte, a to i tehdy, když se Vám zdá, že pes nechápe, co po něm chcete.
10. Je velmi důležité dávat povel ve stále stejné intonaci hlasu, intenzitu rozkazu povelu můžete měnit podle vzdálenosti.
11. Pokud nevíte, jak dál, spojte se se zkušenými cvičiteli. Takové jistě najdete na nejbližším kynologickém cvičišti.
12. Nedovolte nikdy nikomu, aby na Vašeho pejska křičel a jinak mu nadával!!
13. Denně provádíme vyčesávání nebo masáže psa. Tím podporujeme svůj vzájemný vztah. Pro normálního psa jsou vyčesávání nebo masáž velmi příjemné.
14. Výcvik má podporovat sebevědomí našeho psa, nikoli naopak. Sebevědomí není agrese, sebevědomí je vyrovnanost psa.
15. Občas mluvíme na psa šeptem, jako bychom s ním sdíleli tajemství. To zvyšuje pejskovu pozornost na naši osobu.
16. Snažíme se, aby náš pes během výcviku neustále radostně mával ocáskem.
17. Když máme špatnou náladu, necvičíme, ale raději si odpočineme a vezmeme psa na vycházku.
18. Učíme povel lehni kdykoli, a to i na vzdálenost. Docílíme tím podřízenosti psa. Podřízenost psa není o jeho nedocenění, ale o vytvoření správné hierarchie a jistoty, která je pro psa důležitá.
19. Předcházíme nežádoucí činnosti psa.
20. Nikdy nedemonstrujme při výcviku svou moc. Výcvik není záminkou k pokoření psa
Jessynka – čtenářka
ChytráŽena.cz