Zánět dásní je nejčastější zánět v těle, trápí i děti v pubertě

Až 80 % lidí trpí podle odborníků zánětem dásní neboli gingivitidou v důsledku špatné ústní hygieny. Typickým projevem je krvácení dásní. A ačkoli je nejčastější příčinou zánětu hromadící se plak na zubech a v dásňovém žlábku, riziko jeho vzniku ještě narůstá v období hormonálních změn v pubertě či v těhotenství, ale také třeba u kuřáků nebo pacientů s cukrovkou. Zatímco dentální hygienistky upozorňují, že zánět dásní odhalí prakticky u každého nového pacienta, zubní lékaři varují, že gingivitida předchází u dospělých parodontitidě, která může časem vést až ke ztrátě zubů.  

Gingivitida je považována za nejčastější zánět v lidském těle, vyskytuje se zhruba u 80 procent populace. V poslední době se přitom setkávám s vyšším výskytem zánětu dásní u dětí ve věku 12 až 15 let, u nichž se projevuje kombinace nedostatečné ústní hygieny s hormonálními změnami. Během dospívání dochází k hormonálním změnám, které mohou ovlivňovat množení bakterií a tím ještě zvyšovat riziko vzniku zánětu dásní.

Vlivem hormonů jsou zánětem dásní ohroženy rovněž těhotné ženy. Těhotenské hormony obsahují cukr a navozují vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, tkáně tak mají velice dobré podmínky k množení bakterií. Zejména u žen, které gingivitidou trpěly již před otěhotněním, hrozí při nedostatečné ústní hygieně zhoršení stavu dásní. V žádném případě tedy péči o chrup neodbývejte, i když u vás třeba zubní kartáček v ústech vyvolává pocit na zvracení.

Zánět dásní není banalita

Zánět dásní vzniká zpravidla kvůli špatné ústní hygieně – když nepoužíváme správné dentální pomůcky nebo je používáme málo či špatně. Tehdy se na zubech a v dásňovém žlábku hromadí plak s bakteriemi, postupně přibývá, dásně rudnou, otékají a reagují krvácením, které rozhodně není normální. Krvácení z dásní potom nastává při čištění chrupu klasickým zubním kartáčkem nebo při použití mezizubního kartáčku, nebo také při kousání tvrdého jídla..

Zánět dásní bývá častou příčinou zápachu z úst a například u těhotných žen, pokud se nebezpečné bakterie dostanou do krevního oběhu, hrozí dokonce riziko předčasného porodu nebo nízká porodní váha dítěte. Obecně pak může neléčená gingivitida časem přejít v parodontitidu, kdy bakterie destruují vaziva, která drží zub v kosti, postupně dochází k úbytku kosti kolem zubů, k viklání a následnému vypadávání zubů.

Zakuklená gingivitida, stres a mentol

Rizikovým faktorem vzniku zánětu dásní je i špatný životní styl. Dásně jsou k rozvoji zánětu náchylnější například při dlouhodobějším stresu, který snižuje obranyschopnost organismu. Samostatnou kapitolou je pak kouření.

Vlivem kouření se sliznice dutiny ústní vysušuje, mění se pH v ústech, což může způsobit rozvoj infekcí a zvýšit riziko vzniku zánětu dásně a parodontózy. Zánět dásně ovšem může být u kuřáků maskován, jelikož nikotin stahuje cévy a dásně tak nemusí krvácet. V takovém případě může napovědět i to, jak dásně vypadají. Jestli mají přirozenou, zdravě růžovou barvu, nebo jsou naopak nezdravě zarudlé až nafialovělé a zduřelé.
Samotná a mírnější změna barvy dásní však může mít i jinou příčinu.
Vznikem zánětu dásní jsou více ohroženi i lidé, kteří podstupují určitý typ léčby. Například pacienti s cukrovkou, kteří mívají zhoršený průtok krve v dásních, onkologičtí pacienti, lidé po transplantacích, ale i ti, kdo užívají léky na vysoký krevní tlak či antiepileptika. U pacientů s HIV může dojít k silnému zarudnutí dásní i při minimálním množství plaku, přičemž při neléčení tohoto stavu se může rychle rozvinout agresivní parodontitida.

Prevence? Začněte u dentální hygienistky

Zánětu dásní lze předcházet správnou a pečlivou dentální hygienou, kterou vám vysvětlí profesionální dentální hygienistky. Každému vyberou přesně na míru vhodné dentální pomůcky, včetně mezizubních kartáčků, a zároveň vás naučí, jak s nimi správně zacházet.