Zaříkávač Andre Hartmann na Prima ZOOM

Jak zhypnotizovat krvelačného predátora hlubin a učinit z něj krotkou bytost? Fígl je celkem prostý. Rychlé polechtání čumáku. To je totiž nejcitlivější žralokovo místo, kde se sbíhají všechny jeho nervy. Kdo tohle ví, tomu už stačí jen posbírat odvahu a... Ale doma – tedy v moři – to raději nezkoušejte a podívejte se na Prima ZOOM na příběh pána žraloků.

Podívejte se žralokům na zoubek díky Prima ZOOM:

Jihoafričan Andre Hartmann, který se narodil v roce 1953, je světově uznávaný potápěč, podvodní kameraman, znalec a ochránce velkých bílých žraloků. Velký bílý žralok byl v minulosti považován za lidožravého. Hartmann byl první, který se k nim cíleně v Gansbaai začal potápět bez ochranné klece. Vůbec poprvé se s velkým bílým žralokem setkal v roce 1977 a v dalších letech neustále posouval své hranice. S hledačem pokladů Charlesem Shapirem našli v roce 1983 vrak Johanna a vylovili tři tuny stříbra. Jihoafrická vláda poté tuto činnost zakázala a Hartmann se začal za velkým bílým systematicky potápět.

Naučil se holou rukou nad hladinou otevírat žraločí tlamu. Článek uveřejněný v National Geographic způsobil boom a do Jihoafrické republiky se začali sjíždět zvědavci a zájemci o tuto podívanou. Pro Hartmanna to byl dobrý byznys. Po filmu Čelisti začalo však masové vybíjení velkého bílého žraloka. Hartmann ale našel spojnici mezi lidmi a žraloky. Tvrdí, že se člověk žraloka bát má, ale nemá panikařit. Žraloci jsou velmi zvědaví a zakusují se především do měkkého materiálu, který je pro ně jedlý. Předměty z tvrdé hmoty nechávají na pokoji. Sám utržil kousnutí žralokem do pravé nohy, které si vyžádalo 25 stehů. Podle Steva Lichtaga, autora filmu Carcharias – Velký bílý, který se s ním potápěl v jižní Africe, má Hartmann práh sebezáchovy jinde než ostatní lidé. Cestovatel a dokumentarista Petr Horký s ním také točil. 

Je přesvědčen, že Hartmann vždy zachovává klid a zvířata to vycítí. Rozumí chování a jazyku nejen žraloků, ale i dalších zvířat. Umí komunikovat s hady, včetně jedovatých, kteří jsou jeho dalším koníčkem. Hartmanna nakonec zradilo zdraví. V roce 2004 měl první mrtvici a v roce 2011 druhou, po níž částečně ochrnul. Tým cestovatelů a dokumentaristů Srdcaři pozval v roce 2019 Hartmanna do ČR. Hartmann absolvoval lázeňskou rehabilitaci v Teplicích, plavil se po Baťově kanálu a na festivalu Prima ZOOM Neznámá země ve Zlíně získal cenu Kantuta. Srdcaři mu nabídli i společné potápění v jižní Africe. Hartmann se cítil i přes své fyzické omezení šťastný. Dnes Hartmann ve slabých chvilkách říká, že kvůli slávě a velkému bílému žralokovi ztratil, co měl a čím byl. Vrací se znovu ke čtení Bible, ale miluje pohled na oceán. Blízkost oceánu ke svému životu potřebuje.