Ekologické zemědělství produkuje zdravější zeminu a nutričtější potraviny

Panel vědců účastnících se symposia výročního setkání American Association for the Advancement of Science (AAAS) představil šest povzbudivých závěrů týkajících se dopadu ekologického zemědělství na kvalitu půdy a nutriční obsah potravin. Za poslední dekádu vzrostlo množství sofistikovaných výzkumů porovnávajících dopady konvenčního a ekologického zemědělství na půdu a kvalitu vypěstovaných produktů.  

Studie produkce jablek dokazují, že půda na ekologické farmě je zdravější. Jako důkaz přináší výsledky měření: zvýšení biodiversity, větší množství organické složky v půdě a zlepšení chemických a fyzických vlastností půdy. Zlepšení kvality půdy při ekologické produkci jablek může vést k měřitelným zvýšením nutričních hodnot jablečné produkce, zlepšení chutě a delší skladovatelnosti.

Ekologicky pěstovaná rajská jablka mají významně vyšší úroveň rozpustných sušin a přírodních rostlinných molekul zvaných sekundární rostlinné metabolity jako jsou flavonoidy, lykopeny a vitamín C. Většina sekundárních rostlinných metabolitů jsou antioxidanty, patřící do skupiny rostlinných sloučenin, které jsou spojovány se zlepšením lidského zdraví v populacích, které konzumují relativně vysoký podíl ovoce a zeleniny.

Ekologické zemědělství může za určitých okolnosti zpozdit příchod takzvaného efektu „zředění" (dilution effect). Ve stovkách studií vědci ukázali, že vyšší množství hnojiva má negativní dopad na hustotu určitých živin ve sklízených plodinách, proto se efekt nazývá efektem „zředění" (živin). Konkrétním příkladem jsou rajčata hnojená ekologickými hnojivy. Ta produkují stálou koncentraci prospěšných fenolických sekundárních metabolitů rostlin a antioxidantů, dokonce když ovoce vyroste větší. Naopak u stejných kultivarů rajčat pěstovaných konvenčně s běžnými hnojivy, koncentrace těchto látek klesá s velikostí vypěstovaného plodu.

Studie 27 kultivarů ekologicky pěstovaného špenátu dokázala významně vyšší koncentrace flavonoidů a vitamínu C a nižší koncentraci dusičnanů. Dusičnany v potravě se považují za škodlivé pro zdraví lidského těla, protože mohou způsobovat vznik karcinogenních sloučenin (nitrosaminů) v zažívacím traktu a mohou přeměnit hemoglobin na formu, která již není schopna roznášet kyslík v krevním oběhu.

Vypadá to, že výše hladiny sekundárních metabolitů rostlin v potravě je ovlivňována formou dusíku, přidávaného do zemědělského systému, stejně jako způsobem, kterým organické složky půdy produkují dusík. V porovnání s typickou konvenční farmou je koloběh dusíku na ekologické farmě vázán v podstatně komplexnějším biologickém procesu a na vzájemných interakcích mezí půdou a rostlinami. Z toho důvodu je ekologické zemědělství velkým příslibem pro odpovídající produkci nutričně obohacených plodin.


Metody ekologického hnojení půdy, které používají snadno dostupné formy živin, speciálně dusík, zlepšují konfiguraci genové exprese rostlin tak, že vedou k efektivnější asimilaci dusíku a uhlíku v rajčatech. Toto zlepšení v efektivitě využívání živin vede k tomu, že listy rostlin mají více energie na výrobu prospěšných sekundárních metabolitů rostlin, což zvyšuje jejich zdraví stejně jako zdraví konzumenta.