Viscerální tuk je potřebný, ale pokud je ho moc, je nebezpečný, varuje nutriční specialistka

Pojem viscerální tuk jste již pravděpodobně někdy zaslechli, nejspíš ve spojení s hubnutím. Měli bychom však k němu přistupovat, ne jako k nepřitažlivému estetickému projevu v podobě vydutého břicha s faldy, ale zdravotnímu problému, který nám nesmí přerůst přes hlavu.

Není tuk jako tuk

V našem organismu máme dva typy tuků. První z nich je uložen pod kůží, proto se logicky nazývá podkožní a ten druhý vyplňuje dutinu břišní. „Máme pro něj několik názvů jako břišní, útrobní nebo viscerální. Podkožní tuk tvoří u zdravého člověka nějakých 80 % tukových zásob, které využívá jako zásobárnu energie na horší časy nebo nás chrání před chladem. Ten viscerální obaluje orgány a prorůstá dutinou břišní. V malém množství je žádoucí, neboť má ochranitelskou funkci. U žen je jeho výskyt daleko častější, chrání rozmnožovací orgány a v těhotenství plod. V případě, že ho začneme mít moc, tak započne vnitřním orgánům škodit tím, že zabrání jejich prokrvení a správné výživě. Dospět můžeme až k deformaci orgánů, což může vést až k jejich selhání,“ říká nutriční specialistka a zakladatelka Zdravého stravování Mgr. Kateřina Šimková.

Záludná útrobní tuková tkáň

Útrobní tuková tkáň je velmi aktivní v porovnání s podkožním tukem. Vylučuje více zánětlivých látek a škodlivé faktory pro náš metabolismus. Zároveň viscerální tuková tkáň záškodničí vůči endokrinním žlázám, tedy systému žláz s vnitřní sekrecí, v tom, aby mohly hormony cirkulovat v našem krevním oběhu. „Nejpatrnější je to u metabolických procesů, což se může projevit inzulinovou rezistencí (riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu), arteriální hypertenzí, dyslipidemií či zvýšeným rizikem aterosklerózy a jejích komplikací. Útrobní tuk může přinést i kardiovaskulární komplikace. Při nadměrném výskytu útrobního tuku vás může trápit rapidní úbytek energie, dochází ke zvýšení rizika únavových zlomenin a osteoporózy, u žen navíc může vyústit k problémům s menstruací a otěhotněním,“ doplňuje Kateřina Šimková.

Hlídejte si obvod pasu

Orientačně můžeme množství tuku odvodit od obvodu pasu. Vystačíte s krejčovským metrem, který má doma asi většina z nás. Čím větší obvod pasu máme, tím větší je pravděpodobnost výskytu viscerálního tuku. Udává se, že riziko přítomnosti útrobního tuku stoupá u mužů při obvodu pasu nad 94 cm, u žen nad 80 cm. „Přesné hodnoty lze zjistit měřením na diagnostických přístrojích, tzv. bioimpedancí. To je analýza založená na měření elektrického odporu lidských tkání pomocí slabého elektrického impulzu a vychází z toho, že odpor jednotlivých lidských tkání se liší dle obsaženého množství vody,“ upozorňuje Kateřina Šimková.

Bioimpedanční přístroj dokáže změřit obsah vody, svalové hmoty i útrobního tuku v organismu. Analýza je založená na měření elektrického odporu lidských tkání pomocí slabého elektrického impulzu.

Zdroj foto: Tomáš Škoda pro Zdravé stravování

Viscerální tuk jen problém tlouštíků? Omyl!

Dostupné výzkumy ukazují, že až polovina žen s normálním BMI (pozn. index tělesné hmotnosti a používá se jako měřítko obezity) je uvnitř obézních, tedy má přebytek viscerálního tuku. A opačně, asi 20 % obézních jedinců se nepotýká s přílišným množstvím útrobního tuku. Břišní tuk zásadně neovlivníme sportovní aktivitou a zajímavostí je, že ho nelze odstranit liposukcí. „Jediným opravdu účinným opatřením je pravidelný a vyvážený jídelníček, který bude mít zastoupení všech makroživin, tedy bílkovin, komplexních sacharidů a plnohodnotných bílkovin. Naopak bychom měli dbát na umírněnou konzumaci alkoholu a nasycených mastných kyselin, neboť ty se významně podílejí na ukládání viscerálního tuku. Neznamená to, že pokud si tu a tam dopřejeme tučná masa a sýry, máslo a smetanový jogurt, okamžitě znásobíme obalení orgánů břišním tukem. Pokud však budeme tělo dlouhodobě a pravidelně zásobit tučnými jídly s nízkou výživovou hodnotou a jíst nepravidelně, zvýšené přítomnosti útrobního tuku se jen těžko vyhneme,“ uzavírá Kateřina Šimková, nutriční specialistka Zdravého stravování, která sestavuje dietní jídelníčky.

Zajímavost

Rizikový není jen tuk, ale podhoubím pro vznik viscerálního tuku je cukr, který je z 50 % tvořen fruktózou. 10 g přijaté fruktózy játra přemění na 3 g viscerálního tuku, pokud fruktóza není v kombinaci s vlákninou, což je případ třeba ovoce. Proto bychom se měli dlouhodobě snažit o snížení konzumace cukru, a je jedno, zda se bavíme o řepném, třtinovém, hroznovém, sacharóze, fruktózovém sirupu apod. a potravin, které ho obsahují. Mluvíme například o limonádách, sušenkách, snídaňových cereáliích, proteinových a müsli tyčinkách, pečivu, dresincích, ale třeba i masných výrobcích. Fruktózový sirup je v potravinářství upřednostňován z důvodu levnější ceny. Schválně se zaměřte při nákupu na etikety a složení výrobku, často budete velmi překvapeni, co potravina obsahuje.

-Komerční sdělení-

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout