Rozhovor s MUDr. Kateřinou Macháčkovou na téma opalování

1. Opalování a péče o kůži je každoroční evergreen, je skutečně nutné používat krémy, i když má někdo tmavší kůži a nemá tendenci se spálit?  
Ano, i snědá kůže se může spálit a následky opakovaného spálení pokožky zejména v dětském věku mohou být v dospělosti tragické. Snědá kůže má výhodu pouze v tom, že je oproti světlé pokožce odolnější, spálí se za delší časový interval, než kůže světlá, rozhodně to však neznamená, že by se nemusela ošetřovat krémy s UV filtry.

2. Říká se, že slunce a moře je všelék, je to skutečně tak?
Je - i není, říká se také, že "všeho moc škodí". Pozitivní efekt slunečního záření je nesporný. Velmi dobrý je efekt pobytu u moře u některých chronických kožních onemocnění - např. lupénka, atopický ekzém. Avšak spálení  kůže a nekontrolované slunění má neblahé následky ať se odehrává u moře či ve vnitrozemí.

3. Jak velký rozdíl je pro Evropany mezi sluníčkem v Evropě a např. v Jižní Americe, Asii?
Intenzita slunečního záření je v tropických a subtropických oblastech mnohem vyšší než v Evropě, navíc na ni člověk trvale žijící např. v oblastech východní či severní Evropy není adaptován, je tedy nutné se chránit.

4. Jaký faktor je vhodný pro děti v Evropě a jaký u moře?
Pro pobyt u moře zejména v letních měsících  volíme u dětí nejvyšší ochranné faktory,  v oblastech suchozemských s nižší intenzitou slunečního osvitu můžeme volit UV filtry  nižší. Obecně platí, že děti do 6 měsíců věku by se přímému slunečnímu záření neměli vystavovat vůbec. Pro ochranu dětské kůže volíme zejména fyzikální sunscreeny.

5. Ochrání úplně bílou kůži se sklonem ke spálení ochranný krém, nebo je nutné se držet ve stínu?
V takovém případě je třeba  kombinovat vysoký stupeň UV ochrany v podobě krému s pobytem ve stínu a u citlivých osob nezapomínáme také na sluneční brýle. Vhodné jsou u citlivých osob také oděvy, jejichž vlákna obsahují UV filtr.

6. Jaká je nejlepší první pomoc na spálenou kůži?
V případě spálení je třeba postiženého okamžitě odstranit z dosahu slunečního záření, zajistit dostatečný přísun chladných tekutin, chladivé obklady, reparační krémy např. s panthenolem či aloe vera, dále jsou vhodné aplikace minerálních vod ve spreji. Pokud se vytvoří puchýře, je třeba neprodleně navštívit kožního lékaře, zánětlivou reakci bude pravděpodobně třeba ošetřit speciálními protizánětlivými krémy.

7. Je třeba mít jiný krém na obličej a na tělo? Jaký e v nich popř. rozdíl?
V současné době máme takový výběr fotoprotektivních přípravků na obličej, speciálně upravených např. pro aknosní pleť, pro kůži s atopickým ekzémem či alergiemi,  některé krémy jsou barevně tónovány jako make-up, že by byla škoda této nabídky nevyužít a používat na obličej stejný krém jako na tělo.

8. Je nutné natírat pokožku po každém koupání?
Ano, je to vhodné. Při opakovaném a dlouhodobém pobytu ve vodě se osvědčí přípravky označené jako water proof. Doporučuje se obnovovat aplikaci vždy po 2 hodinách.

9. Co je vlastně ochranným faktorem v krému? Jak se takové krémy vyrábějí?
Rozlišujeme  minerální/ organické/ UV filtry, které rozptylují a odrážejí UV záření např.  oxid titaničitý, zinečnatý a dále chemické UV filtry chemické  např. kyselina  4-aminobenzoová.

10. Kdy byly ochranné krémy vynalezeny?
Pravděpodobně prvním, kdo se zabýval významem a výzkumem slunečních filtrů,  byl  Hammer, a to již  v roce 1891. Negativní vliv UV záření na kůži poprvé popsal  Willan v roce 1799!