Mykóza nohou a jejich nehtů je jedním z nejčastějších onemocnění u nás a šíří se přenosem odpadlých šupinek z pokožky napadené plísní z člověka na člověka. Buď přímo, nebo při zanedbání mykózy kůže v meziprstních prostorech se plíseň může dostat pod nehet, který časem změní barvu, tvar a strukturu.
Mykózu často provází nepříjemný zápach a nezřídka také výrazná bolestivost napadených míst. Přesto, že se jedná o tak časté onemocnění, kolují mezi lidmi mnohé mylné informace s ním spojené.
Víte, že není pravda:
„Mykóza nehtů je kosmetický problém.“
Mykóza nehtů (onychomykóza) je chronické infekční onemocnění, kdy mikroskopické houby (buď kvasinky nebo vláknité houby lidově označované jako plísně) parazitují na tkáních člověka. Nesmí se v žádném případě podcenit. Velmi vážné komplikace totiž mohou přinést diabetikům, lidem s oslabenou imunitou či s cévním onemocněním, kteří jsou více náchylní k bércovým vředům, diabetické noze, psoriáze nebo zhoršení průběhu těchto onemocnění.
Mykóza nehtů může mnohdy znemožnit i výkon povolání, při kterém se dlouho stojí, nebo je závislé na pohybu (balet, tanec), ale také třeba řadu sportovních aktivit. Onemocnění současně také zhoršuje psychiku a kvalitu života. Jako kožní onemocnění potřebuje i mykóza nehtů péči a pomoc dermatologa.
„Když se denně myji, nemůžu se nakazit.“
Mykóza je poměrně hodně nakažlivé onemocnění. „Inkubační doba u mykózy bývá různě dlouhá v závislosti na mnoha faktorech a zdravotním stavu jednotlivce, většinou se pohybuje okolo 30 dnů. Zárodky plísní vydrží v prostředí živé a nakažlivé velmi dlouho. Například na jediném čtverečním metru třeba na koupališti se může vyskytovat až 12 druhů plísní,“ upozorňuje MUDr. Karel Mencl z mikrobiologického oddělení.
Pokud máte jen malou ranku v meziprstí, nebo záděru či jinak poškozenou kůžičku okolo nehtu, dostanou se k vám zárodky plísní velmi lehce. Z vašich nohou se dokonce může rozšířit kamkoliv po těle. Stačí použít stejné nůžky či pilník na pedikúru i manikúru, nebo stejný ručník na nohy a zbytek těla.
„Jelikož nechodím na plovárnu, nemohu se mykózou nakazit, protože ji mají jen ti, kteří jsou denně u bazénu.“
Plísním se samozřejmě daří přežívat lépe ve vlhkém a teplém prostředí, dlouhodobě pak třeba na dřevěných roštech podlah v sauně, v kabinkách plováren, ve sprchách a lázeňských provozech, ale to neznamená, že se nedostane na nohy i jinak, třeba chůzí naboso po hotelovém koberci. Vysušená kůže v sandálech také ztrácí přirozenou odolnost a je stejně náchylná k plísňovému onemocnění jako vlhká pokožka.
„Nejvíce mykózou trpí ti, kteří chodí v holinkách či kozačkách a v jiné neprodyšné obuvi.“
Statistiky uvádějí, že maximální výskyt mykózy nohou je u lidí ve věku okolo 70 let. Rozšíření infekce napomáhá snížená a obtížná pohyblivost a nedostatečná péče nejen o nohy. Postižení většinou není vůbec léčeno a přitom takový stav vyžaduje zvýšenou hygienu. Někdy seniory ani nenapadne, že svědění nohou je příznakem tohoto onemocnění.
„Mykóza je mužskou záležitostí.“
Možná, když byli mladí a na vojně, ale jinak pohlaví nemá s onemocněním žádnou souvislost. Důležitá je hygiena, každodenní výměna ponožek, hlavně při zvýšené potivosti nohou, a střídání bot, protože vlhká obuv vyschne do sucha leckdy až za dva dny. Boty by se měly občas vydezinfikovat, stejně jako nohám dopřát někdy koupel ve vodě s octem nebo se slabým roztokem hypermanganu.
„Plíseň stačí vysušit dětským pudrem.“
Možná takové ošetření přinese na chvíli úlevu, protože utlumí příznaky onemocnění, ale neléčí ho.
„Mykóza se nedá vyléčit.“
Existuje řada prostředků, které fungují na různých principech. Lokálně, kdy například potíráme nehet lakem, jehož účinná látka spálí mykózu na povrchu nehtu, nebo užíváním léků, jejichž účinné látky k nehtu proniknou krví (zde je však nutné sledovat funkčnost a stav vnitřních orgánů, kdy se tyto léky mohou použít. Tato léčba je nevhodná pro diabetiky, lidi s narušenou imunitou nebo s žilní nedostatečností).
Zdroj: Chytrá houba
Vendi V.
ChytráŽena.cz