„Podle průzkumu je o tom, že dehydratace představuje stejně závažný problém v létě i v zimě, zatím informována a přesvědčena jen necelá polovina české populace. U tří čtvrtin Čechů se liší letní pitný režim od zimního, nejčastěji v množství vypitých nápojů, jejich druh nehraje větší roli,“ říká vedoucí týmu výzkumné agentury.
Nároky na příjem tekutin v zimním období jsou celkem vysoké. Je to dáno mrazivým počasím i pobytem ve vytápěných prostorech, kdy mráz a suchý vzduch vysušují sliznice. Přechody z tepla do zimy a naopak zase kladou zvýšené nároky na termoregulační systém, který do značné míry ovlivňují tekutiny v těle. Organizmus tudíž musí být dobře hydratovaný, aby zvládal výkyvy vnější teploty bez změny teploty tělesné. V chladném počasí je navíc obecně nižší subjektivní pocit žízně. Proto jsou v zimě ohroženy dehydratací především malé děti nebo starší lidé. A i když to není tolik zřejmé, také v rámci zimních aktivit, jako je chůze v hlubokém sněhu, zimní sporty, stavění sněhuláka, koulování, odhrabávání sněhu apod., tělo ztrácí tekutiny.

Na správné hydrataci je potřeba pracovat, jedna porce tekutin nic moc neřeší. Pocitu žízně, kdy už tělo volá o pomoc, se totiž musí předcházet a nečekat na něj – děti nebo senioři, dehydratací nejvíce ohrožené skupiny, se ho ani dočkat nemusí, protože žízeň často vůbec nepociťují. Vedle množství je důležité také složení tekutin, a to i v případě známek jejich nedostatku. Může ho způsobovat prosté zanedbání pitného režimu, ale také zvýšené nároky organizmu při nemoci, větší fyzické zátěži apod., kdy je třeba doplnit tělu spolu s tekutinami i minerální látky.
„V zimě, stejně jako v létě, by základem pitného režimu měla být voda v kombinaci s minerálkami – tím více minerálek, čím více sportujeme nebo se potýkáme se zvýšenou teplotou při virózách aj., zkrátka čím více se potíme. Hodí se také čaje,“ doporučuje nutriční terapeutka.
Z výsledků průzkumu také vyplynulo, že veřejnost označuje za jednoznačně nejčastější příčinu lehké dehydratace nedostatek tekutin a těžké dehydratace střevní potíže, nevolnost nebo virózu. Lidé, kteří mají s dehydratací osobní zkušenost, významně častěji zmiňovali příznaky jako bolesti hlavy, sucho v ústech nebo krku, tmavou moč a zácpu. Tři čtvrtiny Čechů se snaží dehydrataci předcházet, nejčastěji tím, že pijí pravidelně v průběhu celého dne, bezmála čtvrtina z nich pouze nárazově, až když na sobě ucítí projevy dehydratace. Při zvýšeném pocení doplňuje minerální látky pouze polovina populace.
Zdroj: AquaLife Institute