Pneumokok zpočátku připomíná chřipku, ale může způsobit vážnější nemoc.

Nejzranitelnější jsou děti a senioři

Horečka, kašel, bolest na prsou, ztížené dýchání… to mohou být znaky zápalu plic, způsobovaného nejčastěji bakterií zvanou pneumokok. Ta způsobuje i řadu dalších nemocí, od méně závažných (například zánět středního ucha) až po potencionálně smrtelné. Mezi ty se řadí třeba zápal mozkových blan nebo sepse. S ohledem na to, že pneumokoková onemocnění hrozí hlavně dvěma skupinám – malým dětem a seniorům – by maminky měly zvážit preventivní ochranu svých ratolestí. A třeba také poskytnout informace nejstarším členům rodiny.

Když se člověk nakazí pneumokokem, mohou první příznaky připomínat chřipku či jiné virové onemocnění. Mnoho lidí nejprve spoléhá na domácí léčbu a odbornou péči vyhledají až „za pět minut dvanáct“. V krajním případě dokonce příliš pozdě. V rozvinuté fázi je totiž onemocnění hůře léčitelné, s rizikem trvalých následků nebo dokonce úmrtí.

Častější výskyt pneumokoků lze vypozorovat především v chladných měsících roku a na počátku jara. Tehdy jsou lidé oslabení a imunitní systém je často atakován nemocemi z nachlazení.

Možnosti prevence?

Kdo chce snížit riziko nákazy, může zvolit očkování. Běžně se provádí o kojenců, ale lékaři je doporučují i větším dětem – batolatům i školákům. A potom zase seniorům, jejichž imunitní systém s věkem neodvratně slábne. Právě zmíněný zápal plic patří k velice častým příčinám smrti ve vyšších věkových skupinách. Ohrožení jsou pak především lidé trpící nějakou chronickou nemocí, třeba diabetem.

Pneumokoková onemocnění se léčí antibiotiky. „Celosvětovým problémem je bohužel narůstající rezistence pneumokoků proti antibiotikům první volby. Je nutné nasazovat jiné, rezervní lék. Ovšem rezistence se může časem zvyšovat i vůči nim. Z tohoto důvodu ještě více roste význam prevence,“ zdůrazňuje MUDr. Zuzana Vančíková z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.