Porucha srážlivosti krve

Tromboembolická nemoc je poruchou rovnováhy mezi tvorbou a likvidací drobných sraženin v krvi. Nejčastěji postihuje osoby v produktivním věku. Kardiovaskulární nemoci, mezi které se řadí i tromboembolická nemoc, jsou třetím nejčastějším důvodem úmrtí v České republice a v dalších rozvinutých zemích.

Onemocnění se projevuje trombózou, tedy vznikem krevní sraženiny, která může i embolizovat. Právě na pomoc lidem s diagnostikovanou tromboembolií se v Královéhradeckém kraji zaměřuje nadační fond AQUAPURA. Jeho odborným garantem je doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph. D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové, který působí na tamním oddělení klinické hematologie a odpoví zde na několik otázek týkajících se tromboembolie.

Jaké jsou nejčastější rizikové faktory tromboembolické nemoci?
„Výzkum v oblasti tromboembolické nemoci prodělal za uplynulých dvacet let výrazný pokrok. Identifikovány byly rizikové faktory, které se podílejí na vzniku tromboembolie. Ty jsou u tromboembolické nemoci vrozené nebo získané. Mezi získanými převažují věk, obezita, nádorová onemocnění, imobilizace, operace nebo užívání některých léků,“ říká doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph. D.

Do jaké míry je česká populace touto nemocí ohrožena?
„V České republice má 5 až 10% obyvatel nějaký vrozený rizikový faktor, který ho více či méně predisponuje ke vzniku žilní trombózy. Nově diagnostikovaných případů tromboembolické nemoci je například pouze v Královéhradeckém kraji přibližně kolem pěti set ročně,“ upřesňuje docent Dulíček.

V obecném povědomí je tromboembolie asi nejznámější pod názvem „syndrom turistické třídy“. To je odvozeno od rizika, které se zvyšuje při cestování na výrazně dlouhé vzdálenosti, během sezení v autobusu nebo v letadle při cestách delších než osm hodin.

Jaká jsou základní preventivní opatření před cestováním?
„Prevence vzniku hluboké žilní trombózy je založena na dostatečné hydrataci, dále je důležité cvičení s dolními končetinami a doporučují se procházky po letadle, vlaku, aby měl cestující dostatek pohybu a nesetrvával v jedné poloze vsedě,“ říká docent Dulíček. „V případě, že člověk již v minulosti prodělal hlubokou žilní trombózu nebo má laboratorně prokázaný závažný stav, který ho predisponuje ke vzniku trombózy, musí se před cestou vybavit injekcí nízkomolekulárního heparinu. Injekci si aplikuje sám vpichem do břicha těsně před nástupem na palubu letadla před nejdelším letem.“
Důležité je také sledovat zdravotní stav po takto dlouhé cestě.

Jak se správně chovat při zdravotních potížích po několikahodinovém letu a jak poznáme, že obtíže souvisejí s poruchou srážlivosti krve?
„Pokud člověk absolvuje dlouhý let nebo podobnou rizikovou situaci a pociťuje bolest v dolní končetině, většinou se objevuje v lýtku nebo noha oteče, je zcela nezbytné vyhledat lékaře co nejdříve. Jednostranná bolest nebo otok bývá známkou hluboké žilní trombózy. Zvyšuje se riziko plicní embolie a nelze vyloučit ohrožení na životě.“

Jaké jsou v dnešní době možnosti léčby?
„Pacienti po prodělané tromboembolii jsou po nějaký čas na antikoagulační terapii, tedy léčbě, při které se užívá lék zabraňující tvorbě krevní sraženiny, trombu. Délku užívání určuje lékař a pohybuje se od 3 měsíců až po několik let. U některých jedinců je užívání léků celoživotní.“

Jakým způsobem v této oblasti pomáhá nadační fond AQUAPURA, jehož jste odborným garantem?
„Nadační fond AQUAPURA se v současnosti věnuje dovybavení hematologických oddělení v Královéhradeckém kraji speciálními přístroji, které usnadňují život pacientům s prodělanou tromboembolií. Pro správnou účinnost léku je potřeba pacientům v pravidelných intervalech měřit hodnotu protrombinového času. Pacientům velmi pomáhá, pokud mají možnost sami si zjistit tuto hodnotu odběrem krve z prstu, kdy se za pomoci speciálního přístroje po řádném zaškolení odborným personálem pacient sám píchne do prstu, nanese krev na měřící proužek, zasune do přístroje a po několika sekundách zná výsledek. Telefonicky následně konzultuje naměřenou hodnotu s ošetřujícím lékařem, který určí dávku léku a termín dalšího kontrolního vpichu. Těchto přístrojů je zatím v běžné praxi nedostatek a jsem rád, že právě ve spolupráci s nadačním fondem AQUAPURA se situace mění k lepšímu,“ říká doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph. D.

Nadační fond AQUAPURA Pavla a Moniky Staňkových působí v Královéhradeckém kraji. Pomáhá kromě jiných humanitárních oblastí také pacientům s diagnostikovanou tromboembolickou nemocí, podporuje lékařský výzkum v oblasti hematologie a podílí se na dovybavení zdravotnických zařízení v kraji.