Pyly jehličnanů alergika ohrožují jednou za několik let

V našich končinách se první pylová zrna ve vzduchu objevují často už během února, někdy dokonce i ledna. Samčí květenství řady stromů je totiž zakládáno již během podzimu a přečkává celou zimu až do prvních teplých dnů. Pokud takové dny nastanou během ledna (byť jen krátkodobě), může dojít k opylení jehněd už v tomto období. V únoru již pozorujeme první pylová zrna běžně. Jedná se nejprve o olši a lísku, koncem března a hlavně v dubnu se přidává bříza a vrba, v květnu potom nastává období trav a obilovin.

Les v nedohlednu, přesto mají alergici potíže

Kmeny stromů se během slunných dní ohřívají a pylová zrna podél nich stoupají vzhůru nad korunu jako komínem. Ve větru mohou být zrnka unášena i na velké vzdálenosti. Bezprostředně pod stromem nebo v lese tedy nemusí být pro alergika vždy nejhůře. Často pacienti pociťují pylové obtíže i tam, kde je les nebo stromy v nedohlednu. Pokud se pyl dostane do vyšších vrstev atmosféry – okolo 10 km – je unášen rychlostí až 50 m/s na vzdálenost až 3000 km. Může se potom snést k zemi v oblasti, kde ještě sezona daného druhu není. Pokud je pylové zrno vystaveno vysoké vlhkosti a částečkám výfukových zplodin, je narušen jeho povrch a do ovzduší se dostávají submikronové částice pylových zrn. Ty mohou vyvolat alergické obtíže i u lidí, kteří je za běžných okolností nemají, a to i v době, kdy ve vzduchu nejsou zachycena již žádná pylová zrna. Paradoxně tak na tom mohou být hůře městští alergici než ti, co žijí v přírodě na venkově.

Tajně kvetoucí stromy

V jehličnatém lese se alergik může setkat jednou za 2–3 roky s větším množstvím pylu borovice a jednou za 4–5 let s pylem smrku. V mezidobí sice tyto stromy také kvetou, ale málo, takže o jejich pylu ani nevíme. V době silného kvetení vídáme žlutavé nánosy pylu na loužích, sklech a kapotách aut. Alergologický význam tohoto pylu je však malý, dráždí sliznice spíše mechanicky.