Za onemocněním štítné žlázy nemusí stát pouze nedostatek jódu. Původcem se čím dál častěji stávají autoimunní onemocnění ve formě zánětu štítné žlázy. Jde v podstatě o poruchu obranyschopnosti organismu, kdy tělo začne tvořit protilátky proti strukturám štítné žlázy. Počet těchto onemocnění v posledních letech stoupá. Je to nemoc civilizační, na niž mají vliv škodlivé látky kolem nás, ale podstatnou roli sehrává také genetická zátěž. Nejčastěji se autoimunní onemocnění štítné žlázy vyskytují v dětství, v těhotenství a u žen v přechodu.
Imunitní systém reaguje neadekvátně, ve snaze bránit se napadení viru, bacilu, toxinu, alergen si tvoří protilátky, které pak paradoxně napadají vlastní tkáň. Tedy jde o skutečný sebedestruktivní proces. Specialista má k dispozici imunologické vyšetření, může s jeho pomocí velmi precizně sledovat stav imunitního systému, jeho reakce, hladinu protilátek, typy antigenů apod. Může si pomocí špičkové techniky zobrazit napadenou tkáň, orgán, sliznici, ale to všechno mu slouží jenom a jenom k zobrazení přítomného stavu, avšak příčinu, proč se tak děje, to nevysvětluje.
Choroby imunitního systému jsou obecně nejzávažnějšího charakteru. Spočívají především v tom, že si člověk sám v sobě nese sebedestruktivní program. „Každé onemocnění vede v určité fázi k oslabení imunitního systému a tím k většímu riziku "dalšího" nakažení či zhoršení stavu. Typickým příkladem je situace, kdy na relativně banální virovou infekci "nasedne" mnohem vážnější tzv. bakteriální superinfekce. Zabránit tomu můžeme nejlépe tím, že se nesnažíme nemoci "přechodit", ale naopak zodpovědně vyléčit. Často 1-2 dny v klidu zabrání 14-denní pracovní neschopnosti. To dnes ví i rozumní zaměstnavatelé.“ uzavírá MUDr. Ferdinand Polák, lékař pro intenzivní péči ve VFN, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR
Trápí víc ženy než muže
Podle statistik trpí poruchami štítné žlázy každý pátý až šestý člověk, ženy asi patnáctkrát častěji než muži. Je potřeba si uvědomit, že počet autoimunitních onemocnění štítné žlázy s věkem narůstá.
"To znamená, že organismus si tvoří protilátky proti vlastní štítné žláze. Ty ji poškozují a veškeré změny – spolu s dalšími různými příčinami – mohou vést ke zvýšenému nebo naopak sníženému vylučování jejích hormonů. Konečným důsledkem působení autoimunitních nemocí štítné žlázy je její snížená funkce. Štítná žláza pak produkuje málo hormonů a atrofuje," MUDr. Polák Ferdinand, lékař pro intenzivní péči ve VFN, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR, a dodává, že pokud se takové onemocnění v rodině vyskytuje, dá se očekávat, že postihne víc rodinných příslušníků. Taková onemocnění se bohužel čím dál častěji objevují u i dětských pacientů.
Nechte se vyšetřit
Vyšetření u odborníka je důležité, protože neurotické nebo depresivní nálady u dospělých se často označují jako psychosomatické problémy nebo jako přepracovanost. Jestliže se poruchy štítné žlázy neléčí, mohou způsobit i arytmii nebo poškození srdečního svalu. Když na sobě někdo podobné problémy zpozoruje, měl by jít ke svému praktickému lékaři, který ho pak objedná k odborníkovi. Ten potom zváží, zda problémy nesouvisejí se štítnou žlázou. Vyšetření u internisty či endokrinologa je jednoduché. Provádí se odběrem krve a ultrazvukem.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Vendula Vrablová
ChytráŽena.cz
Vendula Vrablová
ChytráŽena.cz