Jíst je nutno vyváženě. To znamená, že jíst se musí přiměřené množství stravy se správným podílem jednotlivých složek (sacharidů-cukrů, tuků, bílkovin), které kryjí naši potřebu energie, a k tomu potřebné množství vitamínů, stopových prvků a vlákniny, doprovázené dostatečným pitným režimem.Celá dávka za den požitého jídla musí být rozvržena do co možná nejvíce jednotlivých porcí (snídaně-svačina-oběd-svačina-večeře), a to v pravidelných intervalech.
Dostatečné množstvím stravy je závislé na naší každodenní aktivitě. Průměrný muž za den bez pracovní aktivity potřebuje asi 2000 kcal (u žen poněkud méně v poměru k jejich hmotnosti), s tím, že lidé se sedavým zaměstnáním (studující, úředníci, apod.) potřebují k tomu dalších 500 kcal, například lesní dělník (který skutečně pracuje) potřebuje navíc dalších 3000 kcal. Dále je třeba vzít v úvahu další např. sportovní aktivity, 1 hodina chůze rychlostí 4 km/hod. odpovídá výdeji 140 kcal, jízdy na kole 175 kcal, tance 240 kcal a tak dále. Na obalech potravin máme jejich energetickou hodnotu uvedenu v kcal nebo kJ (nebo v obou hodnotách) – přičemž 1 kcal (kilokalorie) = 4.2 kJ. (kilojoule).
Správná skladba stravy znamená, že 50-55% výše uvedené potřeby energie přijmeme v sacharidech potažmo v cukrech, 30-35% v tucích včetně v reklamách tolik propagovaných nenasycených mastných kyselinách, a 10-15% v bílkovinách. (asi 1 gram na každý náš kilogram denně), k tomu je nutné příslušné množství stopových prvků, vitamínů a vlákniny - té asi 25 g denně.
Rozvržení stravy je obecně vhodné na menší porce v častějších (pravidelných) intervalech.
Tuto podmínku je zvláště u lidí zaměstnaných obtížné splnit.
Proto je dobré se jí alespoň co nejvíce přiblížit, jak nám to umožňuje náš
denní režim s důrazem na pravidelnost příjmu. Každé jídlo je třeba konzumovat pomalu, v klidu a pohodě. Nemáme-li
z důvodů pracovního vytížení tuto možnost, je vhodné ve stanovenou dobu jen
„něco menšího zakousnout“ a řádné jídlo odložit na pozdější dobu.
Obecně platí, že bychom měli jíst jídla méně kořeněná, bez přepálených tuků, nenadýmavá, ale na druhé straně každý má jiné chutě a záliby a úzkostlivé dodržování obecných pravidel zdravé výživy (kdy člověk zachovává dietu zbytečně přísnou a nechutnou) může vést k psychické rozladěnosti, jež nepřispívá k dobrému zažívání. Tomu ostatně škodí veškeré stresové situace v práci i v osobním životě, kterým je nutno se naučit vyhýbat. Ve výhodě jsou jedinci zpracovávající bouřlivé výlevy neurotických nadřízených i ostatních spoluobčanů systémem “jedním uchem tam, druhým ven“. Ke správnému zažívání nedílně patří dostatek spánku a odpočinku, přiměřené rekreace. Tělesná práce má být vystřídána klidem, duševní práce fyzickou činností a sportem. Snažíme se rozumně omezit škodlivé návyky - nadměrná konzumace alkoholu, kávy a kouření, o požívaní tvrdších drog nemluvě.
U nemocných lidí je třeba dočasně nebo trvale dodržovat dietní režim v obměněné formě dle charakteru nemoci dle rad ošetřujícího lékaře.
Jaké zdravotní následky má vánoční přejídání a divoké kombinace jídel?
Stejné následky jako přejídání se v kteroukoliv jinou část roku-především pocity tíže v žaludku, pálení žáhy při přeplněném žaludku, nadýmání, zvýšenou plynatost, průjmy, případně zvracení. Dráždivé jsou především potraviny tučné, aromatické, upravené zahříváním vysokými teplotami (pečené, smažené, pražené), jakékoliv potraviny v nadměrném objemu.
Náš organismus se brání tím, že se snaží nestrávené zbytky stravy odstranit průjmem nebo zvracením. Tyto příznaky jsou víceméně normální odpovědí normálního zažívacího traktu na nenormální příjem, ale přejídání může způsobit i vyloženě akutní chorobné stavy - např. akutní žlučníkový záchvat.
U lidí, kteří již mají nějaké dlouhodobé onemocnění
vyžadující dietu, porušení dietního režimu vede ke zhoršení jejich choroby. Klasickým
případem jsou pacienti s cukrovkou, kteří konec vánočních svátků tráví na nemocničním lůžku.
Autor: MUDr. Radek Tomčík
Gastroenterologické odd. II. interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně