-Komerční sdělení-
Rakovina představuje v rozvinutých zemích jednu z hlavních příčin úmrtí. Jen v EU může za každého čtvrtého zesnulého. Vznik karcinomu souvisí s životním stylem, stravou, kouřením, věkem i rasou, významnou roli hraje ale také genetika. A právě genetické predispozice je díky laboratorním testům možné zavčas odhalit a učinit preventivní opatření, která nádorová bujení značně eliminují. Co genetické testování obnáší vysvětlí odborníci z GNTlabs by GENNET, kde se specializují na genetickou diagnostiku a samotné onkogenetice se věnují déle než 20 let a každý rok v laboratoři vyšetří vzorky zhruba 2000 pacientů.
V současné době se odhaduje, že asi 10 procent všech nádorů (u dětí až 15 procent) je dědičných, tzn. způsobených mutacemi v genech. Řada takových kauzálních mutací je odborníkům velmi dobře známá. Smutné prvenství drží mutace genů BRCA1 a BRCA2, které u žen významně zvyšují šanci na rozvoj zhoubného nádorů prsu nebo vaječníku. Podle posledních studií se u 40-60 % pacientek s dědičnými mutacemi v těchto genech vyvine v průběhu života zhoubný nádor. Pro srovnání, u žen bez dědičných mutací se zhoubný nádor vyvine jen zhruba u jednoho procenta z nich. Tyto genové mutace jsou sice v rámci onkogenetiky asi těmi nejznámějšími, ale nejsou zdaleka jediné. Mutace spojené s nejčastějšími dědičnými chorobami lze najít ve více než 200 genech a jejich počet se stále zvyšuje. Je proto nutné genetické testování neomezovat pouze na několik málo genů.
Vrozené dispozice alespoň včas odhalit a při podstoupení potřebných opatření boj vyhrát ještě předtím, než propukne. Vědomí, že jsou nebezpečné mutace v těle přítomny, přináší velkou výhodu, co se dalšího pozorování a vyšetření týče. Změnit mutace prozatím možné není, i když i na tom už se pracuje. Přesná identifikace ale umožňuje zjistit, o jak vysoké riziko a jaký typ nádoru se jedná. Pacient se tak může rozhodnout, i co se preventivních opatření týče, zda zůstane pouze u pravidelných kontrol a pozorování nebo přistoupí k radikálnějšímu řešení. Nejznámějším příkladem je oscarová herečka Angelina Jolie, která si kvůli vysokému riziku vzniku nádorů nechala nejprve preventivně odstranit prsní žlázy a později pak i vaječníky a vejcovody. Právě na rakovinu vaječníku totiž zemřela její matka ve svých 56 letech.
Genový panel vs. celoexomové vyšetření
„Představte si, že vaše DNA je obrovská kniha. Genový panel je jako číst pouze kapitoly, o kterých víte, že by mohly obsahovat určité informace (geny spojené s nádory), ale WES je jako číst celou knihu. Možná objevíte nové a důležité kapitoly, o kterých jste nevěděli, že existují, a které mohou být klíčové pro pochopení a prevenci nádorů u vás,“ vysvětluje MUDr. Monika Koudová, odborná ředitelka GNTlabs, kde jako jedni z mála v tuzemsku celoexomové vyšetření u pacientů s nádory provádí.
Výběrem celoexomového vyšetření tak pacienti získají širší, detailnější a potenciálně užitečnější informace o svém genetickém riziku. Díky detailním informacím z WES mohou pak lékaři vhodně přizpůsobit preventivní a léčebné plány konkrétně pro své pacienty. Takto personalizovaná medicína může být efektivnější než standardní postupy. Navíc WES může poskytovat data, která budou užitečná i v budoucnosti, pokud se objeví nové informace o genetických mutacích a jejich vlivu na zdraví. Již nyní je přístupná pro nositele některých mutací biologické léčba nádorů a aktuálně probíhají studie protinádorových vakcín právě pro tyto pacienty.
Zájemci o vyšetření se mohou objednat na genetickou konzultaci na call centru GENNET, na čísle +420 222 313 000. Genetická konzultace má význam především pro pacienty, kteří prodělali nádorové onemocnění nebo zdravé, kde je výskyt nádorů v rodině nebo pokud neznají rodinnou anamnézu (rodiče rozvedeni, adopce). Po genetické konzultaci genetik rozhodne, zda pacient nebo jeho rodina splňuje indikační kritéria a pak je vyšetření hrazeno ze ZP nebo je nabídnuto za přímou úhradu. Cena se pohybuje dle rozsahu vyšetření mezi 12-40 tisíci Kč. Genetické vyšetření by mělo začít tím členem rodiny, který onemocnění prodělal a pokud již nežije, tak u jeho přímých příbuzných (děti, sourozenci).