Víc než polovina dotazovaných žen přiznala, že trpí pocitem těžkých nohou, nepříjemným napětím a křečemi v dolních končetinách, což jsou typické projevy tzv. nultého stadia chronického žilního onemocnění, které se nejčastěji objevují mezi 30. a 40. rokem. Pokud tedy na sobě pozorujete některé z popsaných příznaků, neberte tyto signály na lehkou váhu a navštivte co nejdřív svého praktického lékaře, který vás případně odešle na specializované vyšetření. Přes 400 z vás se také potýká s metličkovými žilkami, které jsou typickým projevem prvního stadia tohoto onemocnění. Závažnější problémy v podobě křečových žil poté přiznává celá třetina zapojených žen.
Hlavní viníci? Dědičnost a nadváha
Ke vzniku křečových žil velkou měrou přispívá životní styl spojený s nadváhou, dlouhodobým stáním či sezením, užívání hormonální antikoncepce, ale také těhotenství. Tento fakt jasně potvrzují i vaše odpovědi: 251 z vás přiznává, že trpí nadváhou, každá třetí zmínila sedavé zaměstnání, 189 žen uvedlo, že při práci často stojí, a 114 žen označilo jako hlavní příčinu svých potíží porod. Důležitou roli v rozvoji onemocnění hraje také dědičnost, kterou v dotazníku potvrzuje 379 žen. I když je to nespravedlivé, dispozice k chronickému žilnímu onemocnění mohou zapříčinit vrozenou ochablost pojivové tkáně, kterou ještě zhoršují další okolnosti jako dlouhodobé stání nebo sezení. Pomoct vám mohou venofarmaka – léky, které zpevňují stěny cév a podporují návrat krve ze žil.
Většina z vás volí okamžitou úlevu
Otoky nohou jsou velmi nepříjemné. Určitě jste už zažily pocit, když přijdete domů a sotva se vyzujete z bot, protože máte nohy jako konve. Tyto a další potíže, jako je mravenčení nebo pocit těžkých nohou, řeší polovina z vás okamžitou úlevou – například tím, že umístí nohy do vyvýšené polohy. Důležitá je samozřejmě také prevence v podobě dostatku pohybu – to si uvědomuje více než třetina z vás, 130 žen si ulevuje nošením kompresních punčoch a 66 z vás už v této souvislosti podstoupilo operační zákrok (případně se na něj v blízké době chystá). Přibližně čtvrtina dotazovaných žen se snaží své potíže řešit také pomocí doplňků stravy. Jak je ale patrné z dalších odpovědí v rámci „otevřené otázky“, toto opatření nepřináší ve většině případů žádoucí efekt.
K lékaři se vydá pouze každá pátá
Žilní onemocnění je chronické, jedná se tedy o celoživotní zdravotní komplikaci. Jeho zhoršování je však možné ovlivnit včasnou návštěvou praktického lékaře, který vás vyšetří a případně předá do péče odborníkovi za účelem přesného určení diagnózy. Probere s vámi i veškeré možnosti léčby počínaje režimovými opatřeními až po užívání venofarmak, která pomohou zlepšit stav vašich žil. K praktickému lékaři se však vydala pouze pětina z dotazovaných žen. Téměř polovina z vás se naopak domnívá, že tento problém není nutné řešit s odborníkem, a 45 žen uvedlo, že k lékaři nejdou, protože se za svůj problém stydí. Je třeba si uvědomit, že zlehčování příznaků ani ostych nejsou v tomto případě na místě. Intenzita potíží často neodpovídá závažnosti onemocnění, a je tedy rozhodně lepší navštívit lékaře hned v počátku, než se později potýkat se závažnými zdravotními komplikacemi. Pouze včasně zahájená léčba může výrazně zlepšit kvalitu života pacienta a oddálit následky neléčeného chronického žilního onemocnění. Zajímá vás cokoli dalšího k tématu?
Podívejte se na www.zilniporadna.cz a využijte třeba on-line poradnu lékaře.
Zdroj, foto: Žilní poradna