Živé ploty neslouží pouze k ohraničení pozemku, oddělení pracovní a rekreační části zahrady nebo jako ochrana před zvěří a dalšími nezvanými návštěvníky. Především by měly plnit funkci estetickou, přispívat k utváření vzhledu zahrady a fungovat jako její okrasný prvek.
Živé ploty účinně ovlivňují mikroklimatické poměry na stanovišti. Upravené do vhodného tvaru a výšky mohou příznivě působit na tepelný a světelný režim a v neposlední řadě fungují jako životní prostor a zdroj obživy pro řadu živočichů. Jsou také vhodnou vizuální ochranou a taktéž zábranou proti větru, hluku, nečistotám i prachu.
Zakládání živých plotů
Rostliny živých plotů lze zakoupit přímo v květináčích a vysazovat je lze od jara do podzimu. Před výsadbou je nutné připravit půdu, do hloubky ji pročistit a obohatit ji kompostem nebo zahradnickým substrátem. Vzdálenost výsadby volíme v závislosti na typu živého plotu.
JAK NA VÝSADBU ŽIVÉHO PLOTU
1) Vybereme dostatečně prosluněné, otevřené stanoviště s kvalitní, vlhkou zeminou. Možný je i polostín.
2) Půdu je potřeba zrýt po celé délce plánovaného umístění živého plotu minimálně v šířce 1,5 metru a následně z ní odstranit plevel a zarovnat a pohrabat. (ideálně ovšem už na podzim)
3) Ke hnojení je vhodnější organické hnojivo jako kompost nebo zetlelý hnůj nebo průmyslové hnojivo s pomalým uvolňováním na bázi dusíku s čpavkem.
4) Čím vyšší plot si představujeme, tím dále od sebe rostliny umisťujeme. Zlatý střed je 3 – 5 kusů na metr délky, ale větší předpokládanou výškou se rozestup může vyšplhat až na jednu rostlinu na metr.
5) Nyní je čas na vyhloubení příkopu, cca 20 cm hlubokého, nebo jednotlivých jam o průměru 40 cm a pečlivě je zalít. Jestliže není půda příliš kvalitní, dno vyplníme substrátem či kompostem.
6) Dobrým pomocníkem je natažený provázek a kolíky, s jejichž pomocí vyměříme přesné rozestupy mezi rostlinami a především rovnou linii celého plotu.
7) Kořeny přihrneme zeminou tak akorát, ani příliš hluboko, ani příliš mělce. Dílo dokončíme pečlivou zálivkou.
!TIP! Nezapomeňte si pozorně přepočítat celkový počet rostlin, které budete na vytvoření živého plotu potřebovat a nakupte vždy o pár kousků víc. Zbylé rostliny můžete pěstovat zvlášť na jiném místě a v případě potřeby je použít jako dosadbu místo rostlin, které se příliš dobře neujaly.
Následná péče o živý plot
Péče o živý plot spočívá především v jeho prořezávání a sestříhávání do požadovaných tvarů. Hloubka prořezávání závisí na bujnosti růstu použitých dřevin. Chceme-li podpořit rychlost růstu během vegetace, není třeba se bránit ani razantnějšímu prořezu. Plot můžeme dotvarovat řezem na konci června nebo počátkem července, dle vyzrálosti výhonů.
Aby se živé ploty nerozrostly více, než je zdrávo a nezabíraly příliš mnoho místa, je třeba je pravidelně sestřihávat. Díky stříhání navíc ploty zhoustnou a budou vytvářet plné ochranné stěny. Listnaté dřeviny se běžně stříhají dvakrát do roka – v červnu a na přelomu srpna a září. Proti tomu jehličnaté dřeviny se stříhají zpravidla pouze jednou ročně, nejčastěji v květnu, krátce po nárůstu výhonů. Stříhají se zásadně pouze jednoleté výhony.
Zejména v suchém letním období je nutné živý plot vydatně zalévat. Od dubna do srpna můžeme živý plot přihnojit pomocí organického hnojiva. Jehličnaté živé ploty je možné kromě toho chránit pomocí speciálního hnojiva před nedostatkem živin. Drobně nařezaný odpad, který vznikne při stříhání plotu, může být ponechán pro pokrytí půdy.
Zdroj: OBI.cz
Vendi V.
ChytráŽena.cz