Také v souvislosti s blížícím se podzimem a zimou je třeba myslet na zvýšení imunity. Jako imunita se označuje schopnost organismu rozpoznat a eliminovat nejen cizorodé látky, mikroorganismy a tkáně, ale také vlastní poškozené či odumřelé tkáně a buňky. Při oslabení imunitního systému trpí organismus častěji infekcemi, případně mají nemoci těžší průběh.
S příchodem podzimu a sychravého počasí přibývá počet onemocnění. Náš organismus bývá více vyčerpán, chybí mu dostatek slunečního svitu, vitaminů, je náchylnější k onemocnění. Ne nadarmo se říká, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Nejen, že žádný rodič nechce, aby jeho dítě bylo nemocné, ale také nechce mít absence v práci. Nemoci působí i ekonomické ztráty společnosti. Ty jsou způsobeny samotnou nepřítomností nemocného ve škole či na pracovišti nebo sníženou koncentrací a pracovního výkonu v případě, že zůstane v práci. Pokud se jedná o nemocné dítě, je nutné jeho ošetřování rodičem, který s ním zůstává doma. Také hrozí, že se rodič od nemocného dítěte nakazí. A v neposlední řadě je třeba počítat i s finančními náklady nutnými na léčbu. Průběh nemoci závisí nejen na původci onemocnění, ale také na celkovém imunitním stavu a věku pacienta.
Příčiny poškozené imunity
U dětí předškolního a školního věku se často setkáváme s nedostatečným příjmem některých vitaminů, který bývá důsledkem nevyvážené stravy s nízkým příjmem ovoce a zeleniny.V dospělé populaci se podle ní uplatňuje více vlivů, které mohou způsobit nedostatek vitaminů – nevhodná strava, kouření, užívání některých léčiv (perorální antikoncepce, laxativa, antibiotika), zvýšená konzumace alkoholu, stres, znečištění životního prostředí. Senioři jsou ještě více ohroženi nedostatkem vitaminů (kromě již zmíněných příčin se přidávají problémy se vstřebáváním živin, omezená pestrost stravy).
Čím posílit imunitní systém?
Podle doktorky Ivany Lánové je látek, které mohou ovlivnit imunitní systém člověka, celá řada. Látky bakteriálního původu, tzv. lyzáty se podávají u osob s často opakovanými infekcemi. Působí na podobném principu jako očkování, s tím rozdílem, že se podávají ve formě tablet či pastilek. Z látek rostlinného původu se používají především extrakty z echinacey neboli třapatky, obvykle od vypuknutí prvních příznaků onemocnění asi po dobu 8 týdnů. Látky izolované z hub (hlíva ústřičná, reishi), tzv. beta-glukany, se užívají po dobu minimálně 2 – 3 měsíců. K látkám aktivujícím imunitní systém patří též nukleotidy živočišného původu. Mezi vitaminy a minerály, které přispívají k normální funkci imunitního systému, patří vitamin C, A, B12, B6 a D, zinek a selen. Při chronických zánětech lze sáhnout po lécích či doplňcích stravy obsahujících enzymy.
Zdroj: BENU