Lití olova
Olovo se roztaví na lžíci nad ohněm a opatrně, ale naráz se lije do nádoby se studenou vodou. Vznikne odlitek podivného tvaru, ze kterého se přítomní snaží zjistit nějakou sudbu do budoucnosti.
Krájení jablka
Po skončení štědrovečerní večeře hlava rodiny překrojí jablko napříč. Obě poloviny pak ukáží, jak to bude s rodinou příští rok. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře. Někde si každý rozkrojí své jablíčko sám
Jablka byla dobrým završením bohaté večeře, neboť podporují trávení a pomáhají při přejedení se.
Pouštění lodiček
Lodičky se vytvoří z rozlousknutých slupek vlašských oříšků, do kterých se připevní male svíčičky. Zapálí se a vloží do velkého lavoru s vodou a nechají plout po hladině. Každý z členů rodiny si udělá svou lodičku a také si ji hlídá. Podle toho, jestli se drží lodička při kraji nádoby, bude celý rok její majitel doma, pokud odpluje do středu nádoby, vydá se do světa.
Střevíc
Kdo by neznal házení střevícem. Svobodné dívky házejí přes hlavu svůj střevíc. Obrátí-li se špička na střevíci na zemi patou ke dveřím, zůstane doma a nevdá se, pokud ale špička směřuje do dveří, odstěhuje se nebo vdá.
Šupiny
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz
Vánoční obchůzky masek
Původně i v tyto dny chodily krajem masky různých zvířat a tajemných bytostí, ale to je opravdu dávno, poslední chodily naším krajem v 19. Století. Byly to Perchty nebo Brůny jako strašidla dětí, aby se bály porušit štědrovečerní půst. Jinde hodné děti dostávaly ještě dárky od bab se jmény Štědrá, Klovcová nebo Štuchavá. Jiné baby zvané Ometačky chodily v předvečer Nového roku, popřály štěstí v novém roce a poprosily o almužnu – chodily v černých šatech s bílým šátkem na hlavě. Lidé věřili, že přinášejí štěstí.
Podle zpráv z předhusitské Prahy chodil po koledě skoro každý obyvatel města, včetně kněžích. Donedávna se zachovávala koleda kominíků či popelářů. Známá je obchůzka slovenských dráteníků, jež při ní prodávali miniatury betlémů z drátu. Také se tímto způsobem řešila část platu zaměstnancům – dostávali od zaměstnavatelů část celoroční odměny jako koledu, především šlo o pastýře a chasu. Původně chodili koledovat dospělí a za vykoledované peníze uspořádali pitky a páchali nezbednosti, což je v dokladech již od 16. století. Později se koleda přeměnila na obchůzky dětí, hlavně z chudých rodin – nebyly nikde odmítány, protože o Vánocích je odpradávna zvykem obdarovat každého prosebníka.
Právě tyto obchůzky jsou původem vzniku koled – písní, které máme rádi dodnes. Původně toto slovo ale označovalo obchůzku s písněmi a říkankami.
Domácí čarování
- Ráno na Štědrý den se má celá rodina umýt v potoce nebo u studně, aby byli všichni celý následující rok zdraví a silní.
- Preventivní účinek má běhání ve sněhu naboso – chodidly do těla pronikne imunita proti všem nemocem.
- Bosou nohou šlápnout těsně před večeří na sekeru ležící na zemi – pak nebude mít šanci revma a bolesti kloubů a nohou.
- Čáry s medem – starý slovanský zvyk – natření medu na tvář zabezpečí lásku všech po příští rok. Med symbolizuje spojení rodiny.
- Ořechy - hlava rodiny po štědrovečerní večeři rozlouskla v dlani ořech. Byl- li hezký a celistvý, pak i rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když se natrefilo na špatný ořech, znamenalo to nemoc a smrt v rodině.
- Zákaz mletí obilí, vylévání vody na dvůr, vynášení popela či rychlého vstávání od stolu, předení navíjení, tkaní, šití atd. – to byly pověrečné zákazy vysvětlované ohledy k duším.
- Zákaz hlasitého hovoru, smíchu – rušil by se klid mrtvých.
- Praní přináší smůlu, šití přivábí myši.
- Neštěstí se přivolá, pokud tento den bude kdokoli cokoli kupovat, půjčovat či prodávat z domu.
Vánoční zvyky v jiných zemích:
Švestkový mužíček
Je asi 25cm vysoký, ruce a nohy má ze sušených švestek, tělo ze sušených fíků a kaštany se používají na jejich hlavu. Tento zvyk je z Německa.
Hvězdicové lucerny
Jsou to lucerny vyrobené z bambusového rámu, mají papírové strany a lemovány jsou krajkami a střapci, pocházejí z Filipín.
Srdcové košíčky
Ve Švédsku je zvykem plést srdcové košíčky. Jsou vyrobeny ze dvou různě barevných papírů a zavěšujíc se na vánoční stromečky.
Papírové řetězy
Tyto řetězy, jež my dobře známe – z oválků slepených z papírových proužků – pocházejí ze Srí Lanky.
Vánoční prskavky
Ve Velké Británií tahají za vánoční prskavky. Když prskavka praskne, změří se, kdo má větší část a výherce obdrží papírový klobouk, hračku nebo psaný vtip.
JanaOssend – čtenářka
Chytrážena.cz