Pohled z okna nám neprozradí jen to, jaké oblečení máme zvolit. Pomůže odhadnout, zda bude den příznivý pro alergii, nebo nikoliv. Částečně nám napoví, jestli se můžeme zdržovat dlouho venku, nebo raději máme honem spěchat do bezpečí našeho hypoalergenního domova, či dokonce vůbec domov neopouštět.

Pyly a počasí

Lidi alergické na pyly bude zajímat, zda fouká vítr a zda je sucho, nebo vlhko. Vítr a suché slunné počasí věští zvýšenou koncentraci pylových a prachových alergenů v ovzduší, proto pokud je sucho a větrno, zvyšuje se riziko vyvolání alergické reakce nebo zhoršení probíhající alergie.

Déšť a vlhko váže pyly na vodní částice padající k zemi, čímž ve vzduchu koncentrace pylů klesá. Chcete-li si jako alergik na pyl například zaběhat, je proto nejvhodnější vyrazit těsně po dešti, když je ještě vlhko a pyly nevíří v ovzduší. Samotná vysoká vlhkost vzduchu, například před bouřkou, může však naopak zátěž alergeny zhoršit. Dochází totiž k praskání pylových zrn a uvolňování jejich alergenního obsahu do okolí.

Ve velkých městech existuje další riziko zhoršení pylové situace. Pylové alergeny se dokážou navázat na sloučeniny uhlíku z výfukových zplodin, takže jejich koncentrace může vzrůst v obdobích zvýšené koncentrace smogu v ovzduší.

Plísně a počasí

Vnější podmínky částečně ovlivňují také koncentraci plísní ve vzduchu. Zde platí v podstatě opak pylů. Plísně pro svůj růst a šíření vyžadují vlhko, proto deštivé období jara a podzimu podporuje, spolu s omezeným větráním místností a vlhnutím staveb, jejich výskyt.

Chladová alergie

Pokles okolní teploty nebo působení chladné vody na kůži (déšť, včetně letních přeháněk, v jinak parném létě) může u alergiků trpících chladovou alergií ("chladová uratika") vyvolat i prudkou alergickou reakci. Máte-li alergii na chlad, je sledování počasí a chránění se před případným chladem klíčové.