K tomu ale nemusí dojít. Typický průběh alergie se dá zastavit, když proti ní zasáhneme včas. Předpokladem je přesná diagnóza od odborníka. Ale už zde se mnoho pacientů setkává s potížemi: Na koho se obrátit? Jedině na kvalifikovaného alergologa.
Podle profesora Wernera Aberera z fakultní kliniky v rakouském Grazu je nedostatek odborných lékařů všeobecný problém. Stává se, že lékař se dopustí omylu, v nejhorším případě stanoví chybnou diagnózu a navrhne mylná léčebná opatření.
Chybí kritéria kvality
Někteří lékaři stále používají diagnostické a terapeutické metody, které neodpovídají současným vědeckým poznatkům. Zároveň neexistují pro řízení alergologických ambulancí žádná specifická kritéria kvality. Pacientům tak nezbývá, než se spolehnout na svůj selský rozum. Ale právě to je u alergií problematické, protože jsou často vyvolány několika různými spouštěči. Běžné očekávání typu: „Doktor mi předepíše nějaký lék a pak budu zdravý,“ se u těchto komplikovaných problémů bohužel nenaplňuje. Po takovém zklamání se pacienti často uchylují k různým alternativním metodám. Například k biorezonanci nebo kineziologii. A musejí často sáhnout hluboko do kapsy.Prof. Aberer: Právě u těžko léčitelných chronických onemocnění se stále znovu zkouší různé nekonveční metody. Jejich účinek ale není u alergií prokázán. A pacienti bohužel ztrácejí drahý čas za nesmyslné léčebné postupy – čas, ve kterém se onemocnění dále prohlubuje.
Zacíleno proti alergiím
Vlastně by to bylo docela jednoduché: Když se odstraní spouštěč alergie, nedostaví se ani příznaky. Lehké to má někdo alergický na kiwi, jednoduše ho přestane jíst. Chovatelé domácích zvířat alergičtí na kočky nebudou se svými miláčky přicházet do styku, a pokud to nemohou přenést přes srdce, musí přistoupit na kompromis a jednou týdně kočku umýt speciálním šamponem. Těžší to mají lidé alergičtí na pyl. Aby se úplně vyvarovali kontaktu s alergenem, museli by celou pylovou sezónu strávit ve vysokohorském prostředí nebo na moři. Kdyby se spouštěčů alergie chtěli vyvarovat lidé citliví na prach, byl by to pokus o nemožné. Přesto existují i pro ně určitá opatření, která snižují kontakt se spouštěči, jako například speciálně upravené lůžkoviny.Prof. Aberer: Už těhotné ženy a rodiče dětí s vysokým rizikem alergie mohou účinně předcházet budoucím problémům. Jeden z nejdůležitějších kroků je nekouřit a vůbec se vyvarovat pobytu v zakouřeném prostředí.
Účinné léky
Alergii se dá předcházet a když už je akutní, existují účinné léky. Jaké prostředky a v jaké podobě jsou vhodné, záleží na tom, kde v těle se alergie objevuje, jak dlouho trvá a jak silné jsou obtíže. Už delší dobu se používají antihistaminika. Účinné látky nové generace této skupiny léků už nezpůsobují únavu. Použité v pravý čas mohou i tzv. stabilizátory mastocytů potlačit slabé až středně silné alergické reakce. Glukokortikoidy (léky s kortizonem) opět v první řadě brzdí tvorbu látek podporujících zánět. Jsou-li ale používány ve vyšších dávkách a po delší dobu, mohou způsobovat vedlejší účinky a oslabovat obranyschopnost těla. Přesto také zde platí: Moderní léky působí lépe a mají zřetelně méně vedlejších účinků, než starší přípravky.Prof. Aberer: Dnešní léky jsou při správném používání naprosto bezpečné. Respekt před kortizonem je oprávněný, přehnaný strach je ovšem neopodstatněný.
Specifická alergenová imunoterapie
Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je specifická alergenová imunoterapie, nazývaná také hyposenzibilace, v současnosti jedinou možností, jak zasáhnout do podstaty onemocnění. Ostatní léčba řeší jenom následek, ne příčinu. Dobrých výsledků se dosahuje u alergie na včelí a vosí jed stejně jako u citlivosti na pyl a domácí roztoče. Horší zkušenosti jsou v případě alergií na zvířata a u pacientů s astmatem. Při běžném postupu hyposenzibilace se injekcí píchne pod kůži nepatrné množství alergenu – nejprve jedenkrát týdně, později ve větším odstupu. Dávkování se pozvolna zvyšuje, aby se tělo stalo postupně vůči látce necitlivé. Ke zlepšení symptomů dochází často už po jednom roce. Protože je ale každá injekce spojená s nebezpečím zesílené reakce až ke vzniku anafylaktického šoku, musí pacient zůstat ještě 30 minut v ordinaci a měl by se vyvarovat tělesné zátěže aby dodatečně nezatěžoval krevní oběh.Prof. Aberer: Rozhodující pro úspěch specifické imunoterapie je přesná diagnóza, volba nejvhodnější léčby pro konkrétní osobu, dobrá spolupráce mezi lékařem a pacientem a v neposlední řadě také trpělivost, protože ošetření by mělo probíhat nejméně tři roky.
Další možnost - sublingvální imunoterapie
Novou, pro pacienta přátelštější alternativu nabízí hyposenzibilace v podobě kapek, tablet nebo sprejů, které se musí užívat jednou denně po tři roky. Pokud se vůbec objeví nějaké vedlejší účinky, jsou většinou omezeny na svrbění jazyka nebo patra a lehké zduření sliznice. Účinnost sublingvální (kapkové) terapie je prokázána především u alergické rýmy způsobené pyly a domácími roztoči. Chybí ale dlouhodobé zkušenosti. Celkem vzato nepokládají odborníci kapkovou imunoterapii za rovnocenou terapii injekční. Pozitivněji hodnotí tabletu, která je od konce roku 2006 k dispozici pro dospělé alergiky na travní pyly a je dávkována silněji než kapky. Podobné tablety by se mohly brzy objevit i proti alergii na roztoče, pyl břízy a ambrózie. Plánuje se i použití tablet pro léčbu pylové alergie u dětí.Prof. Aberer: Sublingvální imunoterapie je pro pacienty mnohem přátelštější, než injekční léčba. Šetří časově náročné návštěvy lékaře a s tím spojené nepříjemné injekce. Účinnost u pylové alergie se z krátkodobého pohledu zdá dobrá a srovnatelná s injekční léčbou. Dlouhodobé studie přirozeně teprve probíhají.
Doprovodná opatření jako je dechová terapie, psychologické poradenství a různé metody na uvolnění mají u alergií také svůj smysl, případně dokonce snižují spotřebu léků. Tyto metody ale nemohou nahradit, nýbrž jen doplnit doporučenou léčbu.