Ano, šéfe – 7.4. 2016:
Pan Tomáš Hrazděra už před lety koupil dům v Praze 8 a přestavěl ho na prostornou restauraci s kulečníky, hernou a automaty. Jenže oč více lidí sem chodí hrát biliár a automaty, o to méně se jich sem k majitelově lítosti a škodě chodí najíst, takže podnik zvlášť večer zeje prázdnotou. A to je právě důvod, proč pan Tomáš zašel za Zdeňkem Pohlreichem, aby mu poradil jak dál, lukrativněji a lépe.
Po strategickém rozboru sídla restaurace a bližším „ohledání místa činu“ není praktický důvod, aby restaurace neprosperovala. Blue Point, který je kousek od stanice metra Palmovka v Zenklově ulici, má potenciál a málo konkurence v okolí. Jenže návštěvníci ani nevědí, že se tady mohou najíst. A pokud už restauraci objeví, může je hned u vstupu odradit několik věcí. Podnik nepůsobí stylově ani příliš přátelsky, navíc má potíže se vzduchotechnikou.
Je tu hned zakouřeno a linou se tu všeliké pachy včetně čisticích prostředků. Nekuřáci mohou stolovat v salonku, ten je ale natolik rozlehlý a neosobní, že rozhodně nevyzývá k příjemnému posezení. To, co našel Zdeněk Pohlreich, v něm budilo touhu po útěku. Hygiena v Blue Pointu totiž hraničila s obecným ohrožením.
Komunikativní a přespříliš kreativní majitel se přitom snaží. Nezvládá ale personál, který ho v minulosti okrádal. Zdeněk Pohlreich už opět za stolem třímá jídelní lístek s 90 položkami v podobě knihy s nevábnými fotkami místo přehlednějšího, stručnějšího a sezonně obměňovaného menu. Pan Hrazděra je pyšný na svoji kuchyni, jeho nadšení ale šéf nesdílí.
Ve všední den se prodá maximálně deset jídel, číslo by ale potřebovali zpětinásobit. Majitel svůj podnik, který má 68 míst, vidí růžovými brýlemi a některé věci přestal vnímat vůbec. A právě ty volají po nápravě a větší kontrole. Pan Hrazděra se také považuje za znalce vín, na svůj sklep je patřičně pyšný. Zdeněk Pohlreich tedy pozval do Blue Pointu someliérku, aby zhodnotila, jaká je pravda. Jak to celé dopadlo? Uvidíte dnes večer v repríze oblíbeného pořadu Ano, šéfe! na Primě.