Nářez v Brně

Restaurace Bohéma v Janáčkově divadle v Brně vloni znovu otevřela. Je to rozlehlý podnik v centru města, který působí vkusným a decentním dojmem. Kožené klubovky, černobílé fotografie, tlumené osvětlení. Ale zdání klame. Uvnitř se odehrává větší drama než na operním jevišti.

Poměrně dost bohémský přístup mají oba majitelé Josef Zounar a ing. Kristián Kučera k vedení vlastního podniku a především k placení zaměstnanců. Fluktuace v Bohémě je tudíž značná a kuchaři tu zůstávají hlavě proto, aby se vůbec dočkali své výplaty. Jsou už skoro partnery, nebo sponzory? Majitelé personál balamutí, že až vydělají, tak zaplatí.

Měsíčně prodělávají 200 tisíc, jezdí bílým BMV a na menu dávají až 65% slevy! Proč šéf svoji misi poprvé ani nedokončil a zařekl se, že sem už nikdy nevkročí, uvidíte ve čtvrtek 8. září ve 21.20 na Primě. Nuda v Brně určitě nebude! Kvůli svému závěru by se totiž tento díl hodil i do pořadu Na nože!

Sotva Zdeněk Pohlreich zalistuje jídelním lístkem, už se diví. V restauraci, která si hraje na hogo fogo, vaří bilinkovou omáčku s měkkým „i“. Ale to je jen předehra operetní frašky o českém podnikání.

Po objednávce lososa, který šéfovi nevoněl a tudíž ho ani neokusil, najde v kuchyni naštvaného kuchaře Láďu, který je tu teprve krátce, denně ho bombardují objednávky ze slevomatu a nestíhá. Kuchyně se snaží být světová, ale cenou a kvalitou to nesedí. „V téhle době lidi nebudou chodit na mraženou zeleninu a smradlavý ryby,“ ujišťuje šéf majitele. Přitom by to šlo levněji, efektivněji a výdělečněji. Zdeněk Pohlreich na trhu koupí sezonní chřest s čerstvým špenátem a v kuchyni předvede, že to jde levněji a mnohem lépe. Šéf ale tuší, že s takovým managementem, který velí Bohémě, je to marnost. „Model českýho restauratéra – on si vozí prdel v BMV a kuchaři nemají kde chladit jídlo. Přijde v bílých polobotkách a v takový káře a řekne vám, že nemá peníze? To bych si připadal jako úplnej… To už se v týhle zemi všichni zbláznili?“ zlobí se kat českých restaurací, který oba majitele považuje minimálně za diletanty.

O vysokých slevách jim také řekne své: „Když určujete slevy, tak se chováte jak vožralý milionáři, a pak koupíte bednu shnilejch rajčat – to je ekonomická sebevražda! Klasický model podnikání po česku. Ta hospoda je v posledním tažení.“ I kuchař Láďa soudí, že: „Bohéma je po Brně úplně propálená, nikdo sem nechce jít vařit“. Co diváky ještě čeká? Další zaměstnanec, který si zbytečně přišel pro svou mzdu. Trpěliví zákazníci, kteří se ani po dvou hodinách nasucho nedočkali večeře, limetka v koktejlu i s nálepkou. Číšník šílí a majitelé se tomu v kuchyni smějí. Nebo se smějí sami sobě? Proč skončil Láďa v cele? Je to hodně smutné představení i zajímavá rošáda, šéf však na oponu nečeká. Nechce s majiteli spolupracovat, dokud nezaplatí své lidi. Divadlo končí... „V tom nejedu,“ říká a dodává: „Chtělo by to zavřít – a všechny!“