Atkinsonova dieta – pomáhá nebo škodí?

Většina z nás chce být v životě úspěšná. Jednou z hlavních podmínek v současné kompetitivní společnosti postavené na výkonu je jistě zdraví. Dalším a často zmiňovaným faktorem je dobrý vzhled, který zahrnuje i štíhlou postavu.


Ideální váhu si nejlépe spočítáme, pokud váhu v kilogramech vydělíme výškou v metrech na druhou; tento vzorec se nazývá index tělesné hmotnosti (v angličtině body mass index, zkracovaný jako BMI). Například pokud vážíte 70 kilogramů a měříte 1,75 m, je váš index tělesné hmotnosti 70 kg/(1,75 m)2, tedy 22,8 kg/m2. Ideální hodnoty indexu tělesné hmotnosti jsou mezi 18 a 25 kg/m2.

Pro naše zdraví je však možná ještě důležitější obvod pasu, který by u žen měl být pod 80 cm, u mužů pod 94 cm. Pokud přesahujeme tyto míry, mnozí z nás (především ženy) začínají být nervózní. Pokud index tělesné hmotnosti přesáhne hodnotu 30 kg/m2, v pase máme 88 cm a více (v případě žen), 102 cm a více (v případě mužů), znervózní i lékaři.

Jedním ze zásadních opatření, jak vše napravit, či jak této situaci zabránit, je dieta. Tu je vhodné doplnit přiměřenou pohybovou aktivitou. Výjimečně, když začíná jít skutečně o život a zdraví, sahají lékaři k medikamentózní terapii či chirurgickým zákrokům, zkouší se i další léčebné postupy, například akupunktura.


Hlavním populárním tématem všech odborných i laických debat však zůstává dietní terapie. Diet a dietních opatření bylo již popsáno ohromné množství. K tomu, abychom dietní opatření přežili ve zdraví, bychom měli znát základní pravidla. Abychom tedy byli zdraví a štíhlí, měly by všechny diety zaměřené na tyto priority splňovat v zásadě tři hlavní předpoklady:

1. Složení diety má být pestré. Základním kamenem jsou živiny: bílkoviny, sacharidy a tuky. Nedílnou součástí stravy jsou také vitaminy, minerální látky a voda.

2. Příjem a výdej energie musí být vyvážený; v případě, že se již pohybujeme v minových polích nadváhy a obezity, musíme více energie vydávat než přijímat.

3. Naše organismy reagují mnohem citlivěji na rychlost změn než na jejich absolutní velikost. To tedy znamená, že když jsme na váze postupně přibírali měsíce až léta, není vhodné, abychom se nadváhy zbavili během několika týdnů. V rychlých změnách může vězet nejen tajemství jo-jo efektu, ale může se skrývat i vážnější zdravotní riziko narušení regulace látkové výměny.

Některé stále populární a diskutované diety však tato pravidla nesplňují. Jejich autoři a propagátoři totiž kladou hlavní důraz na omezení příjmu energie formou vynechání konkrétní složky potravy a na rychlost úbytku na váze. Tyto diety tedy nenaplňují první pravidlo (pestrost), ani pravidlo třetí (postupný úbytek). V případě jejich dlouhodobého dodržování tak mohou být určitou loterií, kdy dáváme v sázku naše zdraví. Šlo by je svým způsobem přirovnat k akciovým trhům – odborníky doporučené diety vedoucí k pomalému poklesu váhy jsou něco jako konzervativní finanční fondy – žádný zázrak, ale přece jen postupné zhodnocování. Naproti tomu populární diety lze přirovnat k rizikovým akciím přinášejícím někdy rychlý úspěch, ale také možnost velké prohry. Vzhledem k tomu, že zde nejde o akcie a peníze, ale o zdraví, je třeba být dvojnásob opatrný. Navíc podobně jako při výhrách v loteriích jsou vidět a slyšet v médiích většinou pouze ti úspěšní, co zhubli (a přežili). Ti, co měli nějaké potíže nebo jim zázračné diety nepomohly, se svými neúspěchy nechlubí.   


Z tohoto hlediska patří dieta doktora Atkinsona, která je postavená na výrazném omezení sacharidů v potravě, k těm „rizikovějším fondům“. Dieta se v zásadě skládá ze čtyř fází. První fáze zvaná indukční je takřka bez sacharidů, čtvrtá fáze již jejich menší množství připouští. V principu se však jedná o drastické vyloučení sacharidů z jídelníčku a jejich nahrazení bílkovinami a tuky.

Není kladen velký důraz na absolutní kalorickou restrikci, ale na změnu složení potravy. Tato dieta má určitý racionální podklad: omezení sacharidů může skutečně vést k příznivým změnám látkové výměny vedoucí k úbytku na váze. Nicméně stupeň jejich omezení je zde příliš vysoký a blíží se tím k extrémním dietám. Navíc je tato dieta poměrně monotónní a jednoduchá. To sice odborníkům vadí (spolu s vyloučením brambor, těstovin, rýže, kuskusu a dalších složek potravy), konzumentům to ale vyhovuje – pro monotónnost diety na doporučená jídla nemají moc chuť, jedí tedy méně; s přípravou pokrmů také nemají mnoho práce. To je zřejmě jedním z důvodů popularity této diety.

Jak se liší dieta dr. Atkinsona od běžně doporučených režimových opatření?   

Běžná redukční dieta:
1. Omezit energetický příjem.
2. Zvýšit pohybovou aktivitu.
3. V dietě omezit tuky na 25 % celkového příjmu. (Z toho 7-10 % ve formě nasycených (živočišných), přibližně 20 % bílkovin a 55 % sacharidy). Sacharidy musí být ve formě zeleniny, ovoce, vlákniny a nikoliv sladkostí.

Dieta dr. Atkinsona:  
1. V dietě omezit sacharidy na 5 %
2. Tuků doporučuje 58 % z celkového příjmu, (z toho 23 % ve formě nasycených (živočišných) a 36 % bílkovin). Důraz je kladen na změnu těchto parametrů, ostatní jsou výrazně v pozadí, přílohy jsou prakticky vyloučeny. Výrazně je omezen příjem ovoce a zeleniny.
3. Pohyb je doporučen, důraz je kladen na větší příjem tekutin.

Atkinsonův typ diety je v porovnání s dietou běžnou/nízkotučnou účinnější v prvních měsících. Po 12 měsících je ale úbytek na váze stejný u obou diet. Po Atkinsonově dietě se v prvních měsících zlepšují parametry látkové výměny cukrů a tuků, a to opět více než při běžné dietě. Dlouhodobější výsledky však neznáme a intuitivně jsou obavy z omezení či úplného vynechání některých důležitých složek potravy včetně zeleniny a ovoce.

I když v posledních letech byla varianta Atkinsonovy diety – tzv. ketogenní dieta – s určitým úspěchem aplikována u pacientů s epilepsií (především dětských), je i klasická Atkinsonova dieta pro běžnou populaci spíše nevhodná. U nedočkavých jedinců, u kterých běžná dieta selhává, by mohla v prvních několika týdnech nastartovat pokles váhy a zvýšit motivaci, pak by ale měla nastoupit běžná pestrá dieta a pohyb.

Hubněte zdravě

1. Jezte pravidelně cca 4 - 5 x denně v menších porcích, nejlépe v intervalu 2,5 - 3 hodin.
2. Udržujte si pravidelný pitný režim (nejméně 2 - 3 litry neslazených tekutin denně).
3. Dbejte na to, aby vaše strava byla co nejpestřejší.
4. Omezte spotřebu jednoduchých sacharidů (cukr, sladkosti, cukrovinky a další) a tuků (hlavně živočišného původu - máslo, sádlo, škvarky, slanina). Preferujte tuky rostlinného původu a vybírejte nízkotučné varianty.
5. Omezte spotřebu skrytých tuků, tedy zejména uzenin a tučných mléčných výrobků.
6. Zařazujte do své stravy potraviny bohaté na vlákninu (ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny). Ovoce a zelenina by měly být pravidelnou součástí jídelníčku v množství nejméně 400 g s preferencí zeleniny.
7. Jednou týdně můžete zařadit tzv. odlehčovací den. Nejvhodnější je ovocný a zeleninový - konzumuje se pouze ovoce nebo zelenina nebo obojí v množství zhruba cca 2,5 kg na den při dodržování pitného režimu.
8. Nehubněte rychle, optimální týdenní úbytek je 0,5 kg, maximálně 1 kg za týden. Při větším úbytku hmotnosti dochází velmi často k jo-jo efektu.
9. Nezapomínejte na pravidelnou pohybovou aktivitu.
10. Snažte se případné stresové situace řešit jinak než jídlem.
11. Zásadně nepoužívejte redukční režimy, které zakazují některou potravinu nebo skupinu potravin, případně vyžadují neobvyklé postupy či režimy (například výplachy střev, hladovky, konzumace nárazových velkých dávek tekutin) či se orientují jen na nějakou potravinu (například každý den vejce natvrdo, denně syrový ananas).


K udržení či dosažení dobrého zdraví a dobré váhy je na prvním místě nutné udržet rovnováhu příjmu a výdeje kalorií. Přitvrďte již při prvních náznacích nadváhy!
Na druhé místo nepochybně patří pestrost stravy.
Případný úbytek na váze by měl být postupný.
V plejádě současně známých diet patří Atkinsonova dieta k těm extrémnějším, které by jistě neměly být doporučovány plošně a dlouhodobě. U vybraných jedinců a na omezenou dobu by však určitý efekt mít mohla a některé její prvky jsou v méně extrémní podobě akceptovatelné.