Autismus zahrnuje širokou škálu příznaků, proto se dva jedinci s touto nemocí mohou značně lišit ve svých projevech. Něco však budou mít společného... První, co vás na setkání s autistou zaujme, bude jeho neobvyklá reakce na ostatní lidi. Autisté si žijí jakoby sami pro sebe, sociální komunikaci příliš dobře nezvládají. K tomu, aby se v životě cítili jistí a bezpeční, vyžadují přesný a hlavně neměnný řád! A to takřka ve všech aspektech svých životů: snídaně přesně v 7:30, nejprve se obléká levá ponožka, modrý svetr musí být vespod hromádky, odpolední procházka se nesmí vynechat, na svačinku musí být jogurt... Ve svém světě, kde vše má přesné místo a čas jsou autisté spokojení. Jakákoliv změna je však děsí a může u nich vyvolat až záchvat vzteku a paniky. Jejich mozek tedy postrádá určitou „pružnost“ v reakci na okolí.
Tato nevýhoda však bývá kompenzována rozvojem jiné schopnosti nad rámec běžné úrovně. Autisté bývají například často výbornými matematiky (matematika je přece ztělesněním řádu, že?). Běžný člověk dokáže rychlým pohledem spočítat maximálně 5 – 7 předmětů (například při jízdě autem zahlédnete skupinu stromů a víte, že byly čtyři). Nicméně autista takto dokáže spočítat mnohdy i desítky předmětů (jako Rain Man vysypané zápalky).
U některých lidí (často jsou to autisté, ale nemusí být) existuje podobná schopnost v extrémní míře, to nazýváme savantismus. Savanti například dokáží po přeletu nad městem nakreslit jeho mapu natolik přesně, že se bude téměř dokonale krýt se satelitním snímkem. Nebo mohou po zběžném pohledu přesně říci, kolik má daná budova oken, dveří, sloupů, i kdyby se jednalo o mrakodrap. Jiní savanti disponují absolutním hudebním sluchem a pamatují si každou skladbu, kterou kdy slyšeli, dokáží podle fotografie vymodelovat trojrozměrnou sošku objektu, který nikdy dříve neviděli v reálu a podobně.
Lidský mozek je zkrátka fascinující „mašinka“. Vědci znají funkci pouhé jedné desetiny, co se ukrývá ve zbylých devíti, o tom se zatím můžeme pouze dohadovat. My, běžní lidé, pohlížíme na autisty a savanty jako na nemocné, ale možná se mýlíme. Jejich mozek pracuje zkrátka jinak než ten náš a tím se odchylují od „normálu“. Ale co je vlastně „normální“? Některé jejich schopnosti jsou na mnohem horší úrovni než u nás, ale jiné nás daleko převyšují. Co si pak asi myslí oni o nás?
Agrant – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz