Pamatuji na studem upocené cestující, kteří s prosíkem žadonili, aby jim řidič zastavil u nejbližší pumpy, což cestou na Vysočinu není zrovna jednoduché.
Bylo před pátou hodinou ráno a polospící cestující již postávali u autobusu. Stevardka ten den asi zrovna nebyla vyspalá do růžova, takže hned po otevření dala cestujícím jasně najevo, že pokud nemají drobné, na pětistovky jim nikdo nevrátí. Že je vůbec nemusí brát, že je může nechat v Praze. Se slovy, že její ani řidičova povinnost není mít připraveny drobné na velké bankovky, nikdo z cestujících nepočítal. Až na pár studentů, kteří si dopředu zajistili místenky přes internet. Při ceně okolo 200 Kč se mi pětistovka nejevila jako nepřiměřená bankovka.
Vzhledem k tomu, že někteří cestující jeli po dlouhé době a možná ani s internetem nepracují, mohl být přístup stevardky lepší, ale co chcete v neděli v 5 hodin ráno.
S orientací uvnitř měli někteří taktéž problémy, takže dostali vynadáno, že sedí na jiném místě. Tón ani způsob jednání se k mladé slečně stevardce nehodil ani náhodou. Nakonec se podařilo už za jízdy všem vrátit drobné na bankovky, ale v autobuse byla nálada na bodu mrazu. Dusnou atmosféru najednou přerušil naučený milý hlas v mikrofonu. Přeji vám všem hezký den, jmenuji se Míša a přeji vám všem příjemnou cestu. Kdo chtěl spát, měl smůlu. Příval slov pokračoval, následovala televizní reklama, nabízení sluchátek, ale i ten, kdo si myslel, že si je dá na uši a bude mít pokoj, tak se spletl. Cestujícím se nabízel tisk, za chvíli to byl rozpustný čaj a káva, které někteří přezdívají tekutý štěrk. Za chvíli se sbíraly obaly od sluchátek, prázdné kelímky od nápojů, potom odpad. V Jihlavě nastoupili další cestující a vše se opakovalo znovu. V Brně jsem si řekl, že příště pojedu vlakem.
Tam Vás akorát na začátku zkontroluje průvodčí, a potom můžete v klidu spát. Ale v budoucnu chce žlutá společnost provozovat i vlaky, tak to abychom se obrnili, ale hlavně to přeji Míše.
pppeettrr - čtenář
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz