Autobus jsem naštěstí stihla, a tak bylo vše v pořádku. Autobus nebyl nijak zvlášť přeplněný, a tak jsem seděla zatím sama. Při další zastávce si ke mně sedla mladá studentka, zhruba v mém věku.
Já jsem se ještě na poslední chvíli doučovala na test z biologie, který jsme měli psát hned druhou hodinu. Ona slečna si toho všimla a dala se se mnou do řeči, neboť i ona tento předmět studuje a s velikou oblibou. Dozvěděla jsem se, že chodí do vedlejší střední školy, ale že běžně jezdí autem s kamarády, proto jsem ji v autobuse viděla poprvé. Dále naše konverzace směřovala ke škole.
Povídaly jsme si, kam bychom chtěly jít na vysoké školy, kde bychom chtěly v budoucnu pracovat a kde bydlet. Bohužel naši konverzaci přerušil příjezd na konečnou zastávku, a tak jsme musely obě vystoupit. Bylo už celkem dost hodin a já se ještě musela doučit už zmiňovanou biologii, a tak jsme se musely rozloučit. V poslední chvíli jsme si stačily vyměnit své telefonní číslo.
Hned druhý den ráno mi tato slečna psala, zda nechci svézt do školy, že mají volné místo v autě. Já samozřejmě souhlasila, neboť mi tato slečna připadala nesmírně sympatická a povahově mi strašně blízká. Totéž ráno se pro mě tedy stavila i se svými kamarády v autě.
Kamarádi byli super, hned jsem se s nimi seznámila a všichni mi padli do oka. Poté jsem víceméně třikrát do týdne jezdila do školy s touto partou. Všichni to opravdu byli velmi milí mladí lidé. Párkrát jsme také zašli do kavárny posedět na kafe, zahrát si bowling nebo na divadelní představení.
Dnes tito lidé patří k těm důležitým v mém životě. Dokonce s jedním klukem z party chodím do prvního ročníku vysoké školy.
martinka1p - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz