Barvy lásky - Obnažená

Název knihy: Barvy lásky - Obnažená
Autor: Kathryn Taylor
Překlad: Tomáš Butala
Nakladatelství: MOBA
Vázaná vazba
Formát: 115 x 185 mm
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013
Cena: 299 Kč

Obrovsky úspěšná série románů pro ženy po celém světě s názvem  Colours of Love odstartovala u nás prvním dílem (podtitul Nespoutaná) na začátku letošního léta. Vzbudila obrovský ohlas a tak druhý díl na sebe dlouho nenechal čekat. Divoký a vášnivý příběh mladičké studentky Grace a zkušeného Jonathana pokračuje. Ještě více spalující vášně a nebezpečných citů,  na kterých se stanete závislými. Nebojte se číst vášnivě a všemi smysly.  Grace se dostala Jonathanovi pod kůži víc, než si zpočátku hodlal připustit. Ale je to, co k ní cítí, opravdu láska? Nebo jen neovladatelná touha po jejím těle?

Ukázka z knihy Barvy lásky - Obnažená:

„Počkej!“
Opírá se o ruce a setrvá v této pozici nade mnou. Vidím v jeho tváři vypětí, chtíč, který taktak drží na uzdě – a údiv, proč ho brzdím.
„Myslels to vážně, že se od teď bude hrát podle mých pravidel?“ ptám se.
Svraští čelo. „Kam tím míříš?“
„Ano, nebo ne?“ dorážím.
„Záleží, co je to za pravidla.“ Pozvedne obočí. „V sexu pravidla neuznávám.“
Je mi jasné, že si myslí, že mu chci něco zakázat. To ale vůbec nemám v úmyslu, takže se usměju a zesílím tlak na jeho hruď, dokud se nepodvolí a nesklouzne ze mě na bok, a já ho tak můžu snadno převalit na záda. Leží pode mnou a já na něm sedím.
„V sexu ani žádná nejsou,“ prohlásím. „Vůbec žádná. Od teď smím cokoliv.“
Je to poprvé od toho klubu, co spolu spíme. Poprvé od té doby, co se Jonathan rozhodl dát nám šanci. Proto chci tentokrát víc.

Jonathan na mě nechápavě hledí. „Od začátku smíš cokoliv,“ řekne, ale já zavrtím hlavou.
„Ne, tak to nebylo.“ Doposud byl dovolen jen čirý sex bez pocitů a skutečné intimity. Ovšem teď, když hrajeme podle mých pravidel, to bude jiné.
Skloním se a políbím ho, posunu přitom jeho ruce, aby je měl nad hlavou. „Důvěřuješ mi?“
Nejistý výraz jeho očí přetrvává, ale přikývne. „Co chceš dělat?“
„Nech se překvapit.“ Sklouznu z něho. „Zůstaň tak,“ nařídím mu. „Ani se nehni.“
Rychle slezu z postele, zamířím ke své tašce a hned najdu, co hledám. Vrátím se s tím k Jonathanovi a kleknu si vedle něho.
Opravdu se vůbec nepohnul, ale stejně se pořád tváří dost skepticky. Když uvidí dva velké hedvábné šátky v mé ruce, trochu se uvolní.
„Ty mě chceš spoutat?“ Zdá se, že ho ta představa trochu znepokojuje, ale zároveň láká.
„Tys mě už taky jednou spoutal,“ připomenu a utáhnu mu šátek kolem jednoho zápěstí. „Stejná práva pro všechny.“

Můj nápad se však dá zrealizovat trochu hůř, než jsem si myslela, protože druhý konec šátku můžu uvázat jedině ke sloupku postele, což znamená, že se Jonathan musí trochu nadzvednout a široce rozpažit. Přesto si to ale nechá líbit a já mu za záda nacpu polštáře, aby se mu leželo co nejpohodlněji.
Když skončím s uvazováním, zalomcuje Jonathan pouty, která vypadají pevně.
„A co teď?“ Jeho úsměv je stále trošku nejistý. On rozhodně není zvyklý vzdávat se vlády nad situací – teď ale musí udělat výjimku.
Spokojeně si prohlížím své dílo. Je to hrozně vzrušující pohled, vidět ho tu spoutaného na posteli. Slunce zapadající za zelené pahorky zalévá postel a pokoj nádherně teplým světlem a Jonathanova kůže se v něm leskne jako zlato.
„Teď…,“ hladím ho po hrudi a pak níž po břiše, „si s tebou budu dělat to, co jsem celou dobu chtěla.“


********

Když vstoupím do knihovny, venku se už šeří a v první chvíli chci sáhnout po vypínači, abych rozsvítila. Pak si ale uvědomím, že Jonathan říkal, ať to nedělám. Ani to není nutné, protože moje oči už si zvykly na přítmí a rozeznávám všechno podstatné, vidím obrysy masivních pohovek a regálů s knihami. Dveře do pracovny jsou zavřené.
Opatrně popojdu do místnosti, ale Jonathana nikde nevidím. Je tady vůbec? Když se nadechnu, abych na něj zavolala, přitiskne se mi zezadu ruka na ústa a já cítím za zády jeho horké tělo. Srdce se mi rozběhne jako splašené, i když – nebo možná právě proto – vím, že je to Jonathan.
„Pst,“ šeptne mi do ucha a míří se mnou až k oknu v rohu za jednou ze sedaček. Potom mě otočí k sobě a přitlačí mě na široký parapet. Svlékl si žaket, má jen bílou košili a vestu, která v šedém světle dopadajícím oknem dovnitř svítí stejně jako jeho oči.
„Proč ses chtěl sejít tady?“ zeptám se bez dechu, protože jeho ruka pomalu putuje po mém krku až k ňadrům.
„Nemáme moc času a musíme dát pozor na tvoje šaty,“ řekne a současně mi opatrně stahuje horní díl, odhalí moje prsa, která mi drží podprsenka bez ramínek. I tu posune dolů a já se prudce a krátce nadechnu. „Přece je nezničíme.“
„Tak si je svleču.“

Zavrtí hlavou. „Ne. Celou dobu sním o tom, že si tě vezmu v těch šatech,“ řekne a hladí moje tuhé bradavky, takže musím zasténat. Okamžitě mi položí dlaň na ústa. „Musíme být tiše,“ zašeptá. „Někdo by sem mohl přijít.“
„Co když nás přistihnou?“ vydechnu vzrušeně a zvrátím hlavu, protože mě Jonathan líbá na krk a lehounce popotahuje za moje tvrdé bradavky.
„To je to dobrodružství,“ odpoví a zasměje se. „Ale to se nestane.“
„A když přece?“
„Tak řekneme, že jsem ti chtěl ukázat knihovnu.“
„Potmě?“

Zase se zasměje. „Není tady tma. Je dost světla, abych tě viděl.“
„Jonathane…,“ přejedu dlaněmi po naškrobené látce jeho vesty. S lítostí si připomenu, že ho nemůžu svléknout – není čas. Stejně už to ale nemám pod kontrolou. Jonathan převzal iniciativu a já se nebráním, cítím mravenčení, které mnou probíhá při představě toho, co se mnou teď bude dělat.



Tuto knihu Barvy lásky - Obnažená koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství MOBA.