Bez lásky život přece nejde!

Proč nám láska umožňuje prožívat něco, co má blízko k nebi, hvězdám, zmrzlinovému poháru se šlehačkou a nekonečnu? Proč, když každý ví, že na nebi dochází k bouřím, mezi hvězdami k třesku, že šlehačka se časem srazí a nekonečno může být klidně konečné? Proč?

I když se každý z nás jednou, nebo mnohokrát v lásce spálí a říká si, že už nikdy nebude tolik milovat, že už znova nepodlehne, není to pravda. V tu chvíli se nám sice zhroutí svět, láska nás zraňuje, bolí nás srdce. Říkáme, že se nám rozpadlo na tisíc kousků. Neúspěšně hledáme lék, naši živou vodu. Jsme smutní, zklamaní a prázdní.

Máme pocit, že nám chybí kousek těla. Část duše. I když stokrát řekneme, že už nikdy nechceme nikoho ani vidět, lžeme si. Brzy zjistíme, že život bez lásky zkrátka nejde. Pro ten pocit zamilovanosti opět budeme schopni udělat cokoliv. Každý totiž chceme být milován, nebo naopak chceme milovat. A ten, kdo říká, že ne, chce to tisíckrát více. Jen se bojí vyslovit to nahlas, dočasně dělá tu chybu, že sní a vzpomíná. Utíká mu to podstatné, lehce přehlídne, že ho má ve skutečnosti rád někdo jiný.

Nakonec se ale zase začneme všichni řídit heslem, že pro jedno kvítí slunce nesvítí. Na tváři se nám objeví úsměv, setřeme poslední slzu. Zas a znova se pustíme do nových vztahů. Znovu budeme chtít všechno prožívat poprvé, bláhově se budeme chtít naučit létat. Na oči zase začneme nasazovat růžové brýle, aniž bychom mysleli na to, že jsme už byli zklamáni, že právě tyhle brýle jsme nedávno odhodili do kouta. Nezapomeneme, to ne. Zůstane to v nás - byla to část našeho života, jeden z mnoha střípků. Ale víc se nad tím zamýšlet nebudeme, odsuneme to do pozadí. V té chvíli, když se opět zamilujeme, nepřemýšlíme nad tím, že by to mohlo skončit, že nám zbydou zase jen oči pro pláč, trápení a vzpomínky na jistě krásné chvíle. V začátcích se to opravdu vynechává, protože by vlastně nebyl důvod něco začínat. A asi je to tak správně. Co by to totiž bylo za život, kdybychom jej nemohli vidět milovanýma očima? Byl by šedý, nudný, smutný. A proto nikdy, prosím, nepřestaňte mít rádi, protože spousty lidí by díky vám mohli zemřít chladem.

Nikolettka - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10