Klíšťata naleznete v přírodě téměř všude. Nejvíce samozřejmě v lesích, na loukách, na zahradách chat, které jsou blízko u lesa. Nebezpečí hrozí hlavně ve vysoké trávě, v místech, která se pravidelně neudržují a roste tam hodně plevelu a nízkých keřů, ale najdete je také v městských zahradách. Vyhovuje jim nížina i vysočina, v horách ve výšce nad 1500 metrů na ně zpravidla nenarazíte. Jsou aktivní od brzkého jara do pozdního podzimu.

Jak se chránit?

Je vhodné používat repelenty, které se aplikují přímo na kůži, ale i na oděv a obuv. Dále řádný oděv, dlouhé kalhoty, ponožky, boty, které tvoří mechanické překážky. Vhodné jsou hladké a světlé materiály. „Po každém pobytu v přírodě je nutné řádně prohlédnout celé tělo, nevynechat především třísla, podpaží, podkolení, za ušima,“ radí MUDr. Michaela Ferancová, dětská lékařka a upozorňuje na to, že klíšťata se mohou často přisát i ve kštici, což si mnoho lidí vůbec neuvědomuje a oblast hlavy při prohlídce zanedbává. Důležitá je podle Ferancové také prevence, tzn. očkování proti klíšťové encefalitidě, což je jedno z onemocnění, které přisáté klíště může u člověka vyvolat.

Jak klíště vytáhnout?

„Doporučuje se místo, kde je klíště přisáto, vydezinfikovat jodovou tinkturou nebo jinou dezinfekcí, chvíli počkat a po té pomocí pinzety kývavými pohyby dopředu dozadu klíště odstranit a místo opět vydezinfikovat,“ upozorňuje lékařka a ty, kteří se obávají, že se jim odstranění klíštěte nemusí povést a raději by tuto činnost ponechali na lékaři, uklidňuje: „Pokud se nepodaří klíště vyjmout úplně celé a část hlavičky zůstane v kůži, není třeba podléhat panice. Není nutné zbytek klíštěte za každou cenu vymačkávat nebo jinak odstraňovat, nebezpečí již nehrozí a organizmus si dokáže poradit přirozenou cestou obranných mechanizmů.“ Je však podle ní třeba nezapomínat na to, že nejdůležitější je přisáté klíště co nejdříve odhalit a vyjmout. Ideálně do pár hodin a rozhodně v den přisátí.

Onemocnění, která mohou klíšťata na člověka přenášet, jsou nejznámější dvě. Jedná se o klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. MUDr. Michaela Ferancová popisuje povahu a průběh onemocnění a možné způsoby prevence a léčby:

„Klíšťová encefalitida je onemocnění virové. K nákaze dochází kousnutím klíštěte, které je infikované. V oblastech se zvýšeným výskytem je infikováno méně než 0,1 % všech klíšťat, u infikovaných lidí se onemocnění projeví asi u 30 % případů. Asi do týdne od přisátí klíštěte, se objevují horečky a chřipkové příznaky, po té následuje bezpříznakové období, které může trvat až 20 dnů. Po té se často objeví postižení centrálního nervového systému, zánět mozkových blan i mozku (meningitida, meningoencefalitida). Vysoké horečky, bolesti hlavy, únava, křeče, pocity na zvracení, zvracení, apatie až bezvědomí. Speciální léčba neexistuje, terapie je pouze symptomatická, tzn. zaměřená na zmírnění příznaků nemoci.  Prevencí onemocnění je očkování. Mohou se vyskytnout i pozdní následky onemocnění např. obrny. U dětí je průběh často mírný, naopak u starších pacientů je onemocnění vážné a často s pozdními následky. Úmrtnost na toto onemocnění je asi 1 %.

Lymská borelióza je onemocnění vyvolané bakteriemi, které patří do skupiny spirochet. K přenosu onemocnění na člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Promořenost klíšťat boreliemi je asi 30%, nebezpečí přenosu infekce je asi 10 %. Onemocnění probíhá ve 3 stadiích.

První časné stadium, které se označuje jako lokalizované, je Erythema migrans – v místě kousnutí klíštětem se za 1-3 týdny objeví na kůži zarudnutí oválného, kruhového nebo i mapovitého tvaru, může vystupovat na povrch, může svědět, může být teplejší než okolní kůže, centrálně je časté vyblednutí. Asi v 50 % případů se zarudnutí neobjeví vůbec. Může být doprovázeno horečkou, bolestmi hlavy, což ale není časté. Zarudnutí může zmizet a znovu se objevit, a to buď na stejném místě, nebo i jinde.

Druhé časné stadium se označuje jako generalizované, protože postihuje kromě kůže i nervovou soustavu (meningitida, paréza licního nervu), dále klouby v podobě bolestí a zánětů a v neposlední řadě také srdce.

Třetí stádium je tzv. pozdní, kdy postižení kůže, centrálního nervového systému a kloubů přechází do chronicity.

Léčba je antibiotická. V prvním časném stádiu ambulantně, antibiotika se užívají v tabletách. V dalších stádiích je nutná hospitalizace s aplikací léčiv nitrožilně. Očkování proti lymské borelióze zatím není k dispozici.“

Klíšťatům se daří a je jich zdá se stále více. Nám lidem tak nezbývá než s nimi nadále bojovat pomocí preventivních opatření a čekat na vývoj účinné očkovací látky proti lymské borelióze.

Pro koho je očkování proti klíšťové encefalitidě vhodné? V kterém ročním období je nejlepší se nechat naočkovat? Lze očkovat i v období, kdy se klíšťata už vyskytují? V kterém věku je nejvhodnější očkovat děti? Zeptali jsme se lékařky z očkovacího centra MUDr. Ilony Kochové:

„Očkování doporučujeme dospělým osobám i dětem, kteří pobývají trvale nebo rekreačně v rizikových oblastech, či tráví volný čas v přírodě, v lese, na chalupě nebo v zahradě. Samozřejmostí by mělo být i pro ty, kterým hrozí riziko onemocnění v souvislosti s jejich  profesí, např. lesní dělníky, zemědělce, zahradníky. Nejvhodnější doba pro očkování je zimní období, kdy klíšťata nejsou aktivní. Očkovat lze  po celé období roku, v letních měsících se využívá zrychlené schéma očkování, dostatek protilátek má člověk asi po 14 dnech po druhé dávce, tedy asi 1 měsíc od začátku očkování. Očkovat děti doporučujeme asi od 2 let věku, po dokončení povinného dětského očkování. Pro děti je na trhu dětská forma vakcíny.“