Mám vcelku ráda čarodějnice. Vždycky jsem se opravdu nenudila. Protože tyto ještě neproběhly, budu vyprávět o těch minulých.

Minulé proběhly jako každý rok. Byla zima, bouřka a dokonce i pršelo (chvílemi). Skončila škola a šly jsme s kamarádkou  k nám domů, abychom si vzaly všechny věci a šly jsme k ní. Měla sem tam totiž u ní spát. Nejdříve jsme se koukaly na televizi, potom nám kamarádčina mamka udělala něco k jídlo a přecpávaly jsme se do večera. A když už začaly být na hřišti lidé, šly jsme se tam podívat.

Měli jsme krásnou větší vatru a na ní byla od mého strýce udělaná čarodějnice. Musím říct, že se mu fakticky povedla. Všichni si ji pochvalovali.

Bylo 8 hodin. A to už se stmívalo. My s kamarádkou jsme tam lítaly v odrbané sukni a více namalované, aby byla alespoň trošku sranda. Vatra už se pomalu zespoda zapalovala a tak jsme zase dostaly hlad. Šly jsme si teda vzít buřtíky a opéct je. To nás nikdy nebavilo. Tam u toho stát a pořád to otáček. Ale tak tu chvíli jsme vydržely.

Když jsme se najedly, šly jsme řádit na hřiště. Bylo tam spousty kluků, ti nás pořád bouchali koštětem. Po nějaký půl hodině už byla větší tma, tak jsme šli s kamarády na stezku odvahy. Musím říct, že procházet různým tím tmavým lesem bylo fakticky děsivé. Když jsme to prošly zpátky na hřiště, tak u vatry sedělo plno lidí a byly tam fakticky krásné masky těch malých dětí. Přemýšlely jsme, že když jsou čarodějnice, že by jsme mohly vyvolávat duchy nebo dělat čarodějnické pokusy. Ale potom z nápadu raději sešlo. Čas utíkal jak voda a byla 1 hodina ráno, to už jsme nevydržely, přešly silnici, umyly se a usnuly. Letos se čarodějnice snad vydaří. Doufáme, že bude i solidní počasí.

                                                                                                                                    Barusska – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10